Na farmách se astmatu nedaří
Děti z farmářských rodin mají méně alergií než děti z města nebo z nefarmářských rodin z venkova. Poprvé tuto skutečnost prokázal ve své studii Braun-Fahrländer ze Švýcarska.
Později to potvrdily i studie z dalších alpských zemí, z Austrálie, Finska a Kanady.
V některých vědeckých pracích se ukázalo, že tento ochranný vliv je nejsilnější, když jsou děti ve styku s dobytkem a hrají si i ve stodolách. Důležitá je také doba, kdy vyrůstají na farmě. Největší ochranný vliv má toto prostředí ve věku do jednoho roku. Dalším významným faktorem je pití nepasterizovaného mléka. Žádný z těchto vlivů samostatně však k vysvětlení nestačí.
Hrajte si ve stodolách, vyhnete se alergiím
Lékaři v anglickém Shropshiru vyšetřili 4 767 dětí z této venkovské oblasti a snažili se vyzkoumat, které z faktorů farmářského života mají na rozvoj alergie největší vliv. Děti z farmářských rodin trpěly méně astmatem a alergickou rýmou, ve výskytu ekzému nebo v tvorbě alergických protilátek rozdíl nebyl. Z jednotlivých zkoumaných faktorů se ukázalo, že výskyt ekzému a tvorbu alergických protilátek snižuje konzumace nepasterizovaného mléka, a to bez ohledu na to, zda dítě žije na farmě, nebo ne.
Záchranné laktobacily
Vysvětlení je nejspíše v obsahu laktobacilů a bifidobakterií v nepasterizovaném mléce. Jejich preventivní efekt na rozvoj ekzému byl v minulosti již prokázán. Kromě prospěšných bakterií však nepasterizované mléko přináší i riziko infekce kryptosporidiemi, kampylobakterem a E.coli O157. Kromě průjmů může infekce E.coli O157 vyvolat i poškození ledvin a rozpad červených krvinek. Propagovat pití nepasterizovaného mléka se proto zatím nedoporučuje. Přínosy konzumace takto neupraveného mléka jsou totiž vyváženy rizikem nebezpečné infekce.
(van)
Zdroj: Perkin M., doi: 10.1016/j.jaci.2006.03.008
