Kýla – kde se bere, co ji způsobuje a jaké jsou druhy?
Kýly patří k nejčastějším chirurgickým onemocněním. Nejvíce se jedná o kýly tříselné, objevují se ale i pupeční kýly či kýly v pooperačních jizvách. Ať již se jedná o jakýkoliv typ, je vždy důležité je včas řešit. Jejich zanedbání nebo přehlížení může způsobit další komplikace, které mohou být i životu nebezpečné.
Co je to kýla?
Kýla neboli hernie znamená vycestování orgánu či tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem, například tříselným kanálem, ven z břišní dutiny. To se pak projeví měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše. Kromě kýl na povrchu břicha ale známe i kýly brániční, pánevní nebo bederní. Břišní orgány totiž mohou ze svého normálního uložení vycestovat v podstatě do všech směrů. Obsahem břišní kýly je pak nejčastěji tlusté nebo tenké střevo či předstěra.
Jak vzniká?
Kýlu můžete získat během svého života nebo se s ní už narodit. Předpokladem pro její vznik je oslabení přirozené pevnosti či porušení břišní stěny. K vycestování orgánů z břišní dutiny nejčastěji dochází v místech, která jsou díky svému anatomickému uspořádání ke kýlám náchylnější. Ve většině případů se jedná o výše zmiňovaná třísla, ale i pupek nebo pooperační jizvy. Mezi rizikové faktory pak patří zejména obezita a oslabení břišních svalů. Kromě toho hraje při vzniku kýly důležitou roli i zesílení tlaku ve vašem břiše, ke kterému dochází například při zvedání těžkých věcí, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice. Proto riziko kýly zvyšuje i zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor.
Jak se projevuje kýla?
Projevy kýly se značně liší podle její velikosti. Malé kýly na sebe upozorní jen pocitem tlaku při zakašlání nebo zvedání těžšího břemene. Velké kýly naproti tomu mohou i v klidu bolet a viditelně vyklenovat vaše tříslo nebo břišní stěnu. Při zvýšení nitrobřišního tlaku se kýla zvýrazní. Obsah volné kýly můžete jemným tlakem zatlačit zpátky do břicha. To se vám však již nepodaří v případě srůstů nebo uskřinutí kýly.
Posledně jmenovaná situace patří k náhlým příhodám břišním a vyžaduje urychlenou chirurgickou léčbu. Bez ní jste ohroženi na životě. Při uskřinutí kýly dojde k pevnému uvěznění jejího obsahu mimo břišní dutinu, utlačí se přívodné cévy a střevo začne strádat nedostatkem krve. To se projeví výraznou bolestí, přidat se může i celková nevolnost a zvracení. Kýla se zvětší a kůže nad ní je napnutá. V tomto případě je nutné okamžitě vyhledat chirurgickou pomoc.
Jak se potvrdí?
K diagnóze obvykle stačí popis vašich obtíží (anamnéza) a jednoduché fyzikální vyšetření pohledem a pohmatem, které provádí chirurg. Všímá si při něm napětí vaší břišní stěny a případné přítomnosti celkových příznaků provázejících uskřinutí kýly. Vyšetření se obvykle provádí vestoje. Pro zvýraznění velikosti kýly vás může lékař požádat, abyste zatnuli břišní stěnu a pokusili se zakašlat nebo udělali náznak dřepu. V případě potřeby lze použít ultrazvukové či rentgenové vyšetření. K diagnostice některých druhů kýl přispívá i počítačová tomografie.
Potřebujete se zeptat lékaře, jak řešit stávající zdravotní potíže nebo pomoci s objednání k lékaři? Využijte našich služeb.
Trápí již od starověku
Snad nejstarší zmínka o břišní kýle pochází ze starověké Mezopotámie z 2. tisíciletí před naším letopočtem. V Chammurapiho zákoníku lze nalézt pasáž, která hovoří o uskřinutí kýly. Staří Egypťané léčili kýlu aplikací tepla. Dochovaná mumie faraóna Merneptaha však nese i stopy po chirurgickém ošetření břišní kýly. První dochovaná dokumentace pokusu o operaci kýly pochází od Praxagorase z Kósu z období kolem roku 400 před naším letopočtem. Léčbou kýly se zabývali i lékaři v Byzancii. Pavel z Aeginy popsal v 7. století našeho letopočtu techniku, která léčila tříselnou kýlu přiložením rozžhaveného železa.
Méně drastické způsoby léčby kýly vznikaly až v 18. a 19. století. Jejich rozvoj je spjat se slavnými jmény chirurgů, jakými byli Angličan Percivall Pott, Němec August Gottlieb Richter nebo Francouz Jean Louis Petit. První jmenovaný se zasazoval o humánnější léčbu kýly tím, že se snažil omezit příliš uspěchané použití „nože a rozžhaveného železa“. Druhý popsal uskřinutí části střeva v kýle. Moderní operaci kýly za použití anestezie provedl až v roce 1882 italský lékař Eduardo Bassini. Navrhl jednoduše sešít okraje defektu v břišní stěně a zamezit tak dalšímu vycestování střeva. Princip jeho operace byl základem pro další techniky používané k léčbě břišních kýl dodnes.
