Terapie dává naději
Co se vám vybaví, když se řekne „léčba rakoviny“? Většina lidí si představí osobu klečící u záchodové mísy. Ale dnes už je to všechno jinak. Jako první si musíme uvědomit, že možnost léčit zhoubné bujení je obrovská vymoženost, kterou naši předci neměli. Do poloviny dvacátého století znamenala rakovina rok života a nevyhnutelnou smrt v bolestech. Dnes řešíme časná stadia této nemoci velice úspěšně. Velkou část pokročile nemocných pak dovedeme dlouho udržovat při životě. Stále sice mají rakovinu, ale žijí kvalitní život, někdy i desítky let. Konec pak mohou prožít v klidu a bez bolesti. Než se léčby bát, je lepší být za ni vděčný.
Zvracet nemusíte
Že je terapie rakoviny náročná, o tom není sporu. Ale už dávno neplatí, že každý, kdo jí projde, je adept na mistra světa ve zvracení. Ještě v osmdesátých a devadesátých letech byla nevolnost obtížně řešitelná, ale dnes už si s ní lékaři vědí rady. Pomáhá řada preparátů a při dobré spolupráci pacientů se devatenáct ze dvaceti léčených cítí dobře a nevolnost je během onkologické léčby netrápí. Co je nutné dodržovat?
- Základní je komunikace – lékař potřebuje vědět, že je vám nevolno. Když svoje obtíže nepřiznáte, budete zcela zbytečně trpět. O nevolnostech se nebojte mluvit, není to projev slabosti. A pamatujte: dobře snášená léčba je účinnější než ta protrpěná.
- Může se stát, že sice budete léky proti nevolnosti užívat, ale nebudou dostatečně účinkovat. V žádném případě to nezatajujte. Léčba se dá změnit, dá se zvýšit dávka nebo preparáty zkombinovat jinak. Možností je mnoho, nevzdávejte to.
- Myslete i na to, abyste svým chováním nevolnost nepřivolávali. Nepřemáhejte se a nedělejte nic, co vám nesedí. Snažte se poslouchat své tělo a zbytečně ho netrápit.
(pez)
Zdroj:
https://www.cancer.orghttps://www.cancer.org