Kyselina acetylsalicylová dokáže pomoci i srdci

Aspirin, acylpyrin, nebo nejpřesněji kyselina acetylsalicylová, jsou známy především svými účinky na horečku a bolest. Však také tiše a bezpečně provází dlouhodobě či doživotně mnoho osob, které se léčí s onemocněním srdce.

Užívají ho nejen pacienti po infarktu myokardu, ale obecně každý, kdo potřebuje z různých důvodů omezit vznik krevních sraženin v cévách.

Poklad z vrbové kůry

Kyselina acetylsalicylová (ASK) není v medicíně žádným nováčkem. Podle historických pramenů léčil bolest a horečku pomocí kůry a listů z vrby již Hippokrates. Léčivou látkou ve vrbě je salicin, z něhož se v roce 1832 poprvé získala kyselina salicylová. Další chemickou přeměnou vznikla ASK, která je průmyslově vyráběna od roku 1899. Nejprve se používala proti revmatickým bolestem, bolestem obecně a horečkám.

Průtok krve bez překážek

V 50. letech minulého století byl objeven vliv ASK na srdeční a cévní onemocnění. Tato kyselina totiž dokáže v určitých dávkách omezit agregaci (přilínání, shlukování) krevních destiček, díky čemuž krev snadněji protéká cévami a snižuje se riziko vzniku krevních sraženin v cévách a srdci. ASK tak pomáhá chránit před infarktem myokardu a mozkovou mrtvicí a je přínosná v léčbě onemocnění obecně spojených s vyšším rizikem vzniku krevních sraženin. V určitých dávkách se ASK podává i jako léčba uvedených onemocnění.

Na dávce záleží

Aby měla ASK požadovaný účinek, je velmi důležité, jaká dávka se zvolí. Preventivní pozitivní účinek na srážení krve mají dávky kolem 100 mg, které zároveň mají minimum nežádoucích účinků. Vyšší dávky, kolem 400 mg, snižují teplotu a řádově stovky mg se používají při akutním infarktu myokardu nebo mozkové mrtvici. Gramové dávky jsou účinné při revmatických bolestech. S výší dávky však stoupá zejména riziko poškození žaludeční sliznice či riziko krvácení. Proto je třeba například před chirurgickým zákrokem, hlavně pokud dlouhodobě užíváte vyšší dávky, informovat o tom lékaře a chodit na pravidelné kontroly zdravotního stavu.

Dětem ne

Pozitivní vliv ASK na krevní srážlivost se v případě dětí obrací v neprospěch ASK. U dětí se tato látka nesmí podávat, jelikož může způsobit závažné poškození jater a mozku, tzv. Reyeův syndrom. Nebezpečná je i pro nenarozené děti, proto ASK nemají užívat těhotné ženy, zejména v 3. trimestru těhotenství.

Pozitivní účinky ASK však výrazně převažují nad jejími riziky, proto se dá očekávat, že ještě dlouho bude patřit k základnímu léčebnímu arzenálu lékařů i pacientů samotných.

(zak)

Zdroj: http://www.medicinenet.com/aspirin_and_antiplatelet_medications/article.htm