Druhy jizev
Jizvy vznikají v důsledku poranění tkáně, kdy je její poškození natolik závažné až destruktivní, že se rána hojí jizvou. Malé i velké jizvy, způsobené různými způsoby, všechny vznikají stejnými mechanismy, přesto nabývají různého vzhledu. Tyto rozdíly jsou dané mnohými faktory, jako jsou například věk, druh a umístění poranění nebo také celkový zdravotní stav.
Jizvy mohou být různých barev, od světlých, téměř neviditelných bledých jizev až po odstíny hnědé a červené. Jizvy mohou být vyvýšené i hladké nebo naopak hrbolaté či propadlé. Na základě jejich vzhledu rozlišujeme několik druhů jizev.
Keloidní jizvy
Keloidní jizva se rozšiřuje za hranice místa poranění, je zbytnělá a obvykle se vyboulí nahoru směrem ven. Předpokládá se, že keloidy nemusí nutně souviset s typem poranění (škrábancem, bodnou ranou), které vedlo k hojení rány do vzniku keloidního útvaru.
Hypertrofické jizvy
Na rozdíl od keloidních jizev zůstávají hypertrofické jizvy ohraničené místem poranění, ovšem mohou být zbytnělé, tlusté a mnohdy bývají pigmentované, a to do červena nebo růžova. Tyto jizvy mohou vyvolávat pocity pálení či svědění. Postupem času projdou fází blednutí, ale nikdy zcela nezmizí.
Atrofické jizvy
Tyto jizvy se jeví jako hrbolaté nebo propadlé jako zářez v místě předchozí rány. Mohou se vyskytnout po operacích vyžadujících hluboký řez, kdy nedošlo k vytvoření dostatečného množství nové tkáně pro vyplnění celé zasažené oblasti. Není pravidlem, že musí být velké, často se vytvářejí u lidí s akné nebo po planých neštovicích.
Jak pečovat o jizvy?
Pokud chcete napomoci hojení ran do jizvy a předcházet vzniku keloidů, můžete vyzkoušet některý z lokálně aplikovaných k přípravků volně prodejných v lékárně, například s obsahem heparinu. Heparin je protisrážlivá látka používaná k prevenci tvorby krevních sraženin. V místě poranění snižuje srážlivost krve, urychluje vstřebávání krevních výronů a účinkuje protizánětlivě. Svým působením snižuje tvorbu otoků, a tak snižuje pocit napětí v místě poranění a tlumí bolest.
Krémy obsahující látku, např. Heparoid, na bázi heparinu jsou vhodné k nanášení na čerstvé hypertrofické a keloidní jizvy a drobné jizvičky po ošetření křečových žil skleroterapií. Dále se mohou používat ke zlepšení tvorby jizev po zraněních nebo operacích a ke změkčení tuhých a vystupujících jizev.
Heparoid nanášíme několikrát denně na postižené místo a jemně do kůže vmasírujeme. Aplikujeme pouze na neporušený povrch kůže, vyhýbáme se kontaktu se sliznicí a očima. Lokální aplikace přípravků k nanášení na kůži na bázi heparinu představuje jeden z neinvazivních způsobů domácího ošetření jizev.
(lexi)
Použitá literatura:
Klauzová, K. Jizvy a jejich léčba. Praktické lékárenství 2009 (3); 5. Dostupné na: www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/03/05.pdf.
Frey T. Jizva – mýty a fakta. Dermatologie pro praxi, 2014 (3); 8. Dostupné na: www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2014/03/08.pdf.
PIL Heparoid. Dostupné na: https://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0265438&tab=texts.