Krevní sraženina může zachránit i ublížit. Jak a proč vzniká?

Krev má v našem organismu nelehký úkol. Musí neustále proudit oběhovým systémem v tekuté podobě, aby zajistila okysličování všech orgánů. Jakmile dojde k poranění cévní stěny a následnému krvácení, krev musí rychle zareagovat a změnit se na pevnou zátku – sraženinu. Když se tato křehká rovnováha vymkne z rukou, může člověka ohrozit i na životě.

Jak vznikají sraženiny

Srážení krve je složitý chemický proces, na kterém se podílí desítky různých látek. Tento proces lze zjednodušeně popsat následovně:

• Krevní destičky procesem shlukování (agregací) rychle vytvoří „zátku” v místě, kde je, nebo se domnívají, že je, céva poškozená.
• Na ně se nabalují krevní bílkoviny, do jejichž sítě se zachytávají další buňky, sraženina rychle roste a stává se pevnější.
• V tu samou dobu působí jiné bílkoviny zcela opačně – brání přílišnému nárůstu sraženiny. Když jsou oba procesy v rovnováze, růst sraženiny se, jakmile splní svůj účel, přirozeně zastaví.
• Po zahojení tkáně už tělo sraženinu nepotřebuje; aktivuje proto mechanismy, kterými ji rozpustí a vyloučí z těla jako odpadní materiál.

Díky tomu, že medicína celý proces dokonale probádala, máme dnes k dispozici léky, které dokážou nechtěnému srážení předcházet nebo i hotové sraženiny rozpouštět. Jak ale lékaři poznají, komu vznik patologické sraženiny hrozí nejvíce?

Proč sraženiny vznikají, kde nemají

Aby krev naším oběhem protékala plynule a bez obtíží, musí být splněny tři základní podmínky:

1. Správné složení krve. Odchylka ve skladbě krevních bílkovin nebo ve vlastnostech krevních destiček může způsobit zvýšený sklon ke srážení. Tyto odchylky jsou často dány dědičností, ale může je vyvolat také kouření, užívání léků s obsahem hormonů nebo přechodně i infekční onemocnění.
2. Neporušená vnitřní stěna cév. Céva, která je pohmožděná, postižená zánětem nebo, a to nejčastěji, aterosklerózou, při níž se na stěnách cév ukládají vazivo a tuk, a snižují tak jejich průchodnost, může krvi vydat falešný signál ke srážení.
3. Neustálé obíhání. Aby se krev nesrazila, potřebuje být stále v pohybu. Sraženiny tak mohou vznikat v místech, kde se krev na delší dobu zastaví. To se týká například žil dolních končetin při dlouhém sezení nebo srdce při některých poruchách rytmu.

Některé z velmi rizikových situací dokážou lékaři odhalit včas a léky proti srážení krve nasadit jako prevenci. S většinou těchto rizik ale musíme bojovat sami. Základem je nekouřit a dodržovat zdravý životní styl obecně.

Co sraženina způsobí

Když krevní sraženina (trombus) vznikne tam, kde nemá co dělat, může cévu ucpat. Orgán nebo tkáň, které tato céva zásobuje krví, se přestanou prokrvovat a nedokážou dále fungovat. To může vést k trvalým zdravotním problémům nebo i k ohrožení na životě. K takovéto příhodě může dojít téměř kdekoliv v těle a může vyvolat například srdeční infarkt, mozkovou mrtvici nebo plicní embolii, stejně tak ale může sraženina ucpat cévu pro dolní končetinu nebo třeba pro střeva. Vše záleží na podmínkách a okolnostech, za kterých sraženina vznikla.

Léčba je možná

Pokud je trombóza odhalena včas, dá se léčit. Léčba je založena na podávání léků tlumících krevní srážlivost (antikoagulancií). Pacient dostává léky v podobě nízkomolekulárních heparinů, antagonistů vitaminu K anebo tzv. NOAC (nová perorální antikoagulancia). K rychlejšímu rozpuštění trombu vede tzv. trombolytická léčba, která je však spojena s vyšším rizikem krvácení a dalších nežádoucích účinků. Méně využívanou možností je pak chirurgická léčba, po které musí pacient ještě užívat léky tlumící krevní srážlivost.

(luko)

Zdroj:

https://www.webmd.com/dvt/blood-clots#1