Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina (trombus), která žilní řečiště úplně či částečně ucpe. V důsledku toho dochází k rozvoji příznaků, mezi něž patří především otok končetiny, zarudnutí a bolestivost. Zákeřnost onemocnění tkví v tom, že sraženina může opustit místo vzniku a doputovat až do plicních tepen – jejich ucpání poté vede k rozvoji potenciálně život ohrožující plicní embolie. Je pravda, že hluboká žilní trombóza patří mezi možný nežádoucí účinek užívání hormonální antikoncepce. Ke vzniku krevní sraženiny v žilním systému je ale většinou zapotřebí dalších rizikových faktorů. Které to jsou?
- Dědičná náchylnost k rozvoji krevní sraženiny,
- výskyt trombózy v rodině,
- věk,
- zranění nebo úraz,
- kouření,
- nadváha a obezita,
- těhotenství,
- nedostatek pohybu,
- nádorové bujení,
- srdeční selhání.
Mýtus vyvrácen
Riziko rozvoje žilní trombózy stoupá až desetkrát u obézních žen a silných kuřaček nad 35 let. Samotné užívání hormonální antikoncepce riziko vzniku krevní sraženiny zvyšuje pouze dvakrát. Pro lepší představu – žilní trombóza ročně postihne 4–5 z 10 tisíc žen v reprodukčním věku. Stejný problém se vyskytuje u 8–9 žen z 10 tisíc uživatelek prášků proti početí. Paradoxně větší riziko tak představuje gravidita a období kolem porodu. V těhotenství se totiž žilní trombóza objeví asi u 29 z 10 tisíc těhotných, a v období kolem porodu dokonce u 300–400 z 10 tisíc žen. Závažné případy žilní trombózy u žen užívajících hormonální antikoncepci navíc tvoří pouhých 1–2 %.
Základem je individuální přístup
Před případným nasazením hormonální antikoncepce je nutné pečlivé vyšetření pacientky a zvážení všech možných rizik. Ženy ale nemusí vysazovat pilulky proti početí ani v případě, že mají mírně vyšší riziko rozvoje žilní trombózy. Samotná hormonální antikoncepce totiž zvyšuje výskyt žilní trombózy skutečně minimálně. Definitivně větší hrozbu tak představuje kouření, pokročilý věk či kilogramy váhy navíc. V případě jakýchkoliv nejasností se nebojte kontaktovat svého gynekologa nebo praktického lékaře a probrat s ním svoje individuální rizikové faktory.
Zdroj: www.mayoclinic.org
sogc.org