Pozor na krevní sraženiny během chemoterapie!

Krevní sraženiny (odborně označované jako tromby) představují pro onkologické pacienty skutečnou hrozbu. Kromě samotné rakoviny se na jejich vzniku může podílet i podávání chemoterapie. Nejčastěji se vytvářejí v hlubokých žilách dolních končetin, odkud se mohou uvolnit a cestovat krevním řečištěm přes srdce až do plic, kde mohou zapříčinit rozvoj tzv. plicní embolie. Jejím důsledkem je akutní život ohrožující stav.

Chemoterapie zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin až sedmkrát

Podle velké studie z roku 2012 bylo zjištěno, že pacienti podstupující chemoterapii mají téměř sedmkrát vyšší riziko vzniku krevních sraženin oproti pacientům s rakovinou, kteří chemoterapii neabsolvovali. Byly dokonce identifikovány přípravky využívané při léčbě rakoviny, jejichž podání s sebou nese vyšší riziko rozvoje krevních sraženin (např. hojně využívaná cisplatina), i typy karcinomů, které jsou s jejich vznikem častěji spojeny. Studie potvrdily například častější výskyt krevních sraženin u karcinomů slinivky, žaludku a plic, naopak jejich nižší výskyt byl zaznamenán u karcinomu močového měchýře.

Každý onkolog si je samozřejmě těchto rizik vědom a s tímto vědomím u pacienta léčbu vybírá a pečlivě a pravidelně ho monitoruje.

Vznik krevních sraženin ovlivňují i operační zákroky používané k odstranění zhoubného novotvaru a s nimi spojená snížená pohyblivost pacienta nebo dlouhodobé zavedení žilního vstupu z důvodu podávání chemoterapie. Ve větším riziku vzniku krevních sraženin jsou také starší či obézní pacienti nebo ti, kteří v minulosti již trombózu (vznik krevní sraženiny zpsůobující nedokrvenost postižené oblasti) či embolii (zaklínění uvolněné krevní sraženiny v cévě vedoucí k jejímu ucpání) prodělali. 

Jak se krevní sraženiny léčí?

Pro úspěšnou léčbu krevních sraženin je zásadní včasné rozpoznání jejich přítomnosti v těle. Příznaky se odvíjejí od toho, kde ke vzniku sraženiny (trombóze) došlo.

Pokud se nachází v dolních končetinách, nejčastěji v oblasti lýtka, projevuje se zarudnutím, otokem a zvýšenou teplotou nad postiženým místem. Pacienti často cítí pnutí v lýtku a bolesti při došlápnutí.

Plicní embolie se nejčastěji projevuje náhle vzniklou nebo zhoršenou klidovou dušností (pocitem nedostatku vzduchu nebo ztíženého či namáhavého dýchání). Méně časté jsou bolesti na hrudi, které mohou napodobovat infarkt. Mezi její další příznaky patří kašel, bolesti hlavy a nepravidelný či zrychlený srdeční tep.

Jak lze krevním sraženinám předcházet?

U onkologických pacientů podstupujících chemoterapii je nutné individuálně zvážit riziko vzniku krevní sraženiny na základě jejich zdravotního stavu pacienta a přítomnosti výše uvedených rizikových faktorů. Pokud pacient spadá do skupiny s vyšším rizikem rozvoje krevních sraženin, jsou mu podávány injekce nízkomolekulárního heparinu, které působí proti srážení krve.

Co může sám pacient ke snížení rizika udělat? Dodržovat dostatečný pitný režim, ideálně s omezením kofeinu a alkoholu, skoncovat s kouřením, oblékat se do volnějšího oblečení, především v oblasti lýtek. Zásadní je i pravidelný pohyb a procvičování dolních končetin. Při dlouhé jízdě autem či vlakem je třeba v pravidelných intervalech dodržovat zastávky, během nichž se doporučuje důkladně protáhnout. Stejná opatření platí i pro cestování letadlem.

Důležitá z hlediska prevence je také informovanost. Všichni pacienti podstupující chemoterapii by měli být seznámeni s rizikem vzniku krevních sraženin a měli by znát jejich příznaky. Pokud máte podezření na trombózu či embolii, nečekejte na další kontrolu u lékaře, raději vyhledejte pomoc ihned.

(mraf)

Zdroje:

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/cncr.27772

https://www.verywellhealth.com/risk-of-blood-clots-during-chemotherapy-3971886

http://www.remedia.cz/Okruhy-temat/Onkologie/Prevence-a-lecba-zilniho-tromboembolismu-u-nemocnych-s-malignimi-nadory/8-1h-1Gg.magarticle.aspx