Pozor na plicní embolii, útočí nečekaně!

Od minimálních příznaků až po život ohrožující stav

Při plicní embolii dochází k uzavření tepen v krevním řečišti plic. Až v 90 % případů se tak děje v důsledku vmetení krevní sraženiny z žíly. Tento děj může mít různé následky – od nepatrných komplikací až po smrt. Jelikož ve statistikách je obtížné zohlednit lehčí nálezy a bezpříznakové případy, údaje o četnosti tohoto onemocnění se v různých studiích výrazně liší. Předpokládá se, že jeho výskyt je 100–180 případů na 100 000 osob/rok.

Nejčastěji se plicní embolie projevuje dušností, bolestmi na hrudi nebo dráždivým kašlem. V některých případech však mohou být její příznaky značně nespecifické, tedy nemusejí ukazovat jen na ni, a embolie se projeví například jen zrychleným dechem či tepem, úzkostí, horečkou nebo i vykašláváním krve. Nejtěžší stavy mohou být spojeny s poklesem krevního tlaku, šokem a úmrtím.

Ve kterých případech hrozí zvýšené riziko plicní embolie?

Některé stavy či onemocnění mohou vést k zvýšenému riziku plicní embolie. Mezi její nejčastější rizikové faktory patří:

• úrazy, např. stavy po úrazech páteře, zlomeninách kyčle nebo dolní končetiny,
• operace, např. implantace endoprotézy kyčle nebo kolene, artroskopie, laparoskopické operace,
• nádorová onemocnění a jejich léčba pomocí chemoterapie,
• hormonální léčba či užívání hormonální antikoncepce,
• těhotenství a poporodní období,
• snížená pohyblivost či neschopnost pohybu – např. při dlouhé cestě autem či letadlem, sedavém zaměstnání, v důsledku různých onemocnění,
• obezita,
• křečové žíly,
• vyšší věk,
• zavedený centrální žilní katétr,
• sklon ke zvýšené srážlivosti krve,
• v minulosti prodělaná embolie či hluboká žilní trombóza, případně jejich výskyt u někoho z blízkých příbuzných,
• prodělaný srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.

Diagnostika a léčba plicní embolie

Podle odborníků z americké Mayo Clinic může nerozpoznaná či neléčená plicní embolie vést k úmrtí až jedné třetiny postižených. Avšak i u léčených stavů se udává úmrtnost 2–8 %. Pokud se u vás objeví jeden nebo více z výše uvedených příznaků (obzvláště pokud zároveň pozorujete obtíže s dýcháním nebo se u vás vyskytuje některý z rizikových faktorů pro plicní embolii), měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

V některých případech nemusí být diagnostika plicní embolie snadná – především pokud se zároveň již léčíte s některým srdečním či plicním onemocněním. K potvrzení diagnózy se využívají různá klinická, laboratorní či zobrazovací vyšetření, podle vašich příznaků a výsledků jednotlivých vyšetření bude zvolen konkrétní léčebný postup. U nemocných v kritickém stavu je nutné co nejrychleji potvrdit diagnózu a začít s vhodnou léčbou. Při podezření na plicní embolii následuje:

• zjištění údajů od pacienta – získání informací týkajících se aktuálních obtíží a celkového zdravotního stavu,
• klinické vyšetření,
• odběry krve (včetně testování tzv. D-dimerů – pokud je hodnota D-dimerů normální, je velmi nízká pravděpodobnost, že u pacienta probíhá akutní plicní embolie),
• rentgen hrudníku – provádí se především k vyloučení jiných možných příčin dušnosti či bolestí na hrudi,
• EKG – vyšetření srdce pomocí elektrod umístěných na kůži, EKG obraz u plicní embolie je však nespecifický, a vyskytuje se tedy i u jiných diagnóz,
• CT angiografie plicnice – společně se scintigrafií plic patří k hlavním diagnostickým metodám, spočívá ve vyšetření spirálním CT se současným podáním kontrastní látky,
• scintigrafie plic – zobrazovací vyšetření spojené s aplikací radioaktivních částic.

V případě potvrzení plicní embolie se další postup odvíjí od klinického stavu pacienta a od rozsahu a umístění embolie.

• U méně závažných stavů může být dostačující podání léčiv, a to nejčastěji ze skupiny antikoagulancií (léků ovlivňujících srážlivost krve), případně trombolytik (ta vedou k rozpuštění krevních sraženin v plicním řečišti).
• V některých případech je nutné přistoupit k chirurgickému řešení – ať už z důvodu akutního řešení plicní embolie, nebo prevence dalších příhod.

Po prodělané plicní embolii je důležité myslet na prevenci. Nezbytné je užívání léků zabraňujících dalšímu výskytu těchto příhod (přičemž délka jejich užívání je u každého pacienta individuální), používání kompresních punčoch a zdravý životní styl včetně dostatečného pohybu či pitného režimu.

(viv)

Zdroje:

https://www.healthline.com/health/pulmonary-embolus

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2014/05/03.pdf

https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2009-4/plicni-embolizace-31350