Trombus, nebo embolus?
Krevní sraženina, která škodí v místě svého vzniku, se nazývá trombus. Sraženina se ale může z místa svého vzniku také uvolnit a vycestovat krevním řečištěm do jiných částí těla a ucpat je. Tomuto stavu se říká tromboembolie. Z trombu se tak stává vmetek, odborně embolus. Krevní sraženiny se mohou objevit v žilách, které odvádějí odkysličenou krev zpět do srdce, i v tepnách, přivádějících okysličenou krev do orgánů. Podle toho, kde k ucpání dojde, se různí i následky tzv. žilní a tepenné tromboembolie.
Krevní sraženina v žilách
Abnormální sraženina, která se tvoří v žíle, omezuje návrat krve do srdce a následkem toho, jak se shromažďuje krev za sraženinou, dochází k otoku a bolesti v dané části těla. Jedná se o příznaky tzv. hluboké žilní trombózy, která vzniká v důsledku ucpání nejčastěji žil dolních končetin. V některých případech se sraženina v žíle může oddělit a cestovat přes srdce do plic, kde dochází k jejímu zaklínění, což zabraňuje dostatečnému průtoku krve do plic a způsobuje tzv. plicní embolii. V případě, že je embolus velmi velký nebo se jich uvolní více, může být plicní embolie i fatální. Ze žilního systému by se do tepen, a tím do mozku nebo k jiným životně důležitým orgánům správně neměla žádná sraženina dostat. Část lidí má ale drobnou srdeční vadu – otvor v přepážce mezi srdečními síněmi. Sraženina může tímto otvorem proniknout z pravé síně do síně levé a odtud má už cestu do jiných orgánů těla zcela otevřenou.
Krevní sraženina v tepnách
Nebezpečné krevní srážení, které se vyskytuje v tepnách, je obvykle spojeno s tzv. aterosklerózou, onemocněním, při němž se tuky a vazivo ukládají na stěny cév a zhoršují jejich průchodnost. Pokud tato vrstva, tzv. aterosklerotický plát, praskne, může se na jejím povrchu vytvořit krevní sraženina, která následně ucpe tepnu. Sraženiny mohou do tepny vniknout z uvolněného trombu ze srdce. Jejich zdrojem může být i krevní sraženina v levé síni při poruše srdečního rytmu známé jako fibrilace síní, při chlopenní vadě nebo sraženina z levé komory při srdečním infarktu. Zdrojem sraženiny může být i aterosklerotický plát ze srdečnice. Když je přívod krve kompletně zablokován trombem nebo embolem, nedostává se části orgánů přísunu krve a živin, čímž dochází k jejich poškození, či dokonce odumření. Sraženiny v srdci způsobují infarkt, v mozku vyvolávají mrtvici.
Krevní sraženiny patří mezi prevencí nejvíce ovlivnitelné zdravotní komplikace, a proto vám může znalost rizikových faktorů, které k jejich vzniku přispívají, a snaha o jejich ovlivnění zachránit život. Rizikovými faktory pro žilní tromboembolii jsou nedostatečná míra pohybu (v důsledku hospitalizace, zranění, zejména velkých ortopedických operací, jako např. výměny kyčelního kloubu, dlouhých cest letadlem nebo autem apod.), obezita, těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, přítomnost křečových žil, nádorového onemocnění či vrozených poruch srážení krve. Ke vzniku tepenné tromboembolie přispívá ateroskleróza, kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak, hypercholesterolémie, poruchy srdečního rytmu, chlopenní vady a také vrozené poruchy srážení krve.
Nejen prevence, ale i léčba je důležitá, více se o ní dočtete ve článku ZDE.
(eba)
Zdroj:
http://www.hematology.org/Patients/Clots/#
https://www.webmd.com/dvt/types-of-blood-clots#1-3
