Celosvětový boj s chřipkou a etika
Indonésie si stojí za svým rozhodnutím omezit přístup ke svým vzorkům viru ptačí chřipky. Teď se za její názor postavil i respektovaný odborný časopis Lancet. Podle něj je postoj země pochopitelný.
Výzkum vakcín ze vzorků ptačí chřipky
Stanovisko autora úvodníku v časopisu Lancet je, že by Světová zdravotnická organizace (WHO) měla najít způsob, jak umožnit chudým zemím podílet se na zisku z výzkumu, prováděného bohatými společnostmi. Indonésie se právem obává, že pro ni nebudou očkovací látky proti ptačí chřipce finančně dostupné. Tyto vakcíny jsou přitom vyvíjeny právě z kmenů poskytnutých touto zemí v rámci sdílení vzorků prostřednictvím systém WHO. Země ohlásila, že své vzorky poskytne pouze tomu, kdo se zaváže je využívat nekomerčně. Je podle ní totiž neetické, když zahraniční farmaceutické společnosti vzorky využijí k vývoji vakcín, ty patentují, a pak je prodají zemi, která jim vzorky zdarma poskytla.
Vědci doposud studovali vzorky viru ptačí chřipky pro sledování jeho neustálých mutací. Vzorků požívají také ke tvorbě pokusných vakcín. Dosavadní celosvětová produkční kapacita je 500 milionů dávek. K ochraně populace celého světa je přitom potřeba 6,2 miliard dávek. Časopis Lancet přitom poukazuje na to, že v případě pandemie budou mít k dostupným vakcínám snazší přístup rozvinuté státy, takže na rozvojové země, kde je přitom mnohem větší riziko vzniku pandemie, se nedostane. V tomto kontextu se nedávný postup Indonésie jeví jako pochopitelný. Jde jí jen o to zajistit pro své obyvatelstvo zdroj dostupné vakcíny.
Očkování i chudým zemím
Za nejsnesitelnější řešení se v současné době považuje vytvoření mezinárodní dohody, což by měla zajistit WHO. Taková dohoda by zajistila stejnou dostupnost vakcíny i pro rozvojové země, a to za zvýhodněnou cenu. Indonésie ale nečeká na sliby a mezitím již začala jednat s filiálkou jedné velké farmaceutické firmy o poskytnutí technologií potřebných k vývoji vakcíny.
(jin)