Klíčová fakta k prasečí chřipce (Swine Flu)

Podobně jako všechny chřipkové viry i virus prasečí chřipky se stále mění. Prasata se mohou nakazit virem ptačí i lidské chřipky stejně jako virem prasečí chřipky.

Otázky a odpovědi zpracované na základě materiálu CDC Atlanta Prasečí chřipka

Co je prasečí chřipka?

Prasečí chřipka je respirační onemocnění prasat, které způsobuje chřipkový virus typu A a pravidelně napadá prasata. Tento virus způsobuje u prasat vysokou nemocnost ale nízkou úmrtnost. Může se objevovat mezi vepři v průběhu celého roku, ale v nejvyšší míře propuká ke konci podzimu a v zimních měsících, podobně jako u lidí. Klasický virus prasečí chřipky (chřipkový virus typu A H1N1) byl poprvé u prasat izolován v roce 1930.

Kolik druhů virů prasečí chřipky existuje?

Podobně jako všechny chřipkové viry i virus prasečí chřipky se stále mění. Prasata se mohou nakazit virem ptačí i lidské chřipky stejně jako virem prasečí chřipky. Pokud chřipkový virus jiného původu napadne prasata, může se tento virus změnit a vznikne nový virus, který je směsicí virů prasečí, lidské a/nebo ptačí chřipky. V minulosti se objevily různé druhy virů prasečí chřipky. V současnosti existují čtyři hlavní poddruhy chřipkového viru typu A, které se izolovaly u prasat: H1N1, H1N2, H3N2 a H3N1. Většina virů, které se nedávno objevily jsou však typu H1N1.

Výskyt prasečí chřipky u lidí

Mohou se lidé nakazit prasečí chřipkou?

Prasečí chřipka se obvykle u lidí neobjevuje. Sporadicky se však několik případů nakažení prasečí chřipkou u lidí již objevilo. Nejčastěji tomu je v případě, kdy je člověk v přímém styku s prasaty (např. děti v blízkosti prasat při trzích a výstavách nebo zaměstnanci v chovu prasat). Např. vypuknutí jasné prasečí chřipky v roce 1988 v americkém státě Wisconsin vedlo k několikanásobné nákaze u lidí a ačkoliv se nákaza mezi lidmi dále nerozšířila, byla objevena přítomnost protilátky, která dokazovala přenos viru mezi nakaženým pacientem a zdravotnickým pracovníkem, který s nimi byl v úzkém kontaktu.

Jak častá je nákaza prasečí chřipkou u lidí?

V minulosti obdrželo americké Centrum pro kontrolu šíření nemocí (CDC – Centre for Disease Control) zprávy o jednom nakaženém pacientu virem prasečí chřipky obvykle jednou za jeden až dva roky, ale v období mezi prosincem 2005 a únorem 2009 bylo hlášeno 12 případů nákazy prasečí chřipkou u lidí.

Jaké má prasečí chřipka u lidí symptomy?

Symptomy prasečí chřipky se u nakažených lidí podobají symptomům obvyklé lidské sezónní chřipky a patří mezi ně horečka, letargie, nechutenství a kašel. U některých lidí nakažených prasečí chřipkou se také objevila rýma, škrábání v krku, nevolnost, zvracení a průjem.

Mohou se lidé nakazit prasečí chřipkou po požití vepřového masa?

Ne. Virus prasečí chřipky se nepřenáší potravinami. Nelze se nakazit prasečí chřipkou požitím vepřového či výrobků z vepřového masa. Požívání řádně zpracovaného a upraveného masa a vepřových výrobků je bezpečné. Tepelná úprava masa zabíjí virus prasečí chřipky již při teplotě 64 °C stejně jako u jiných bakterií a virů.

Jak se virus prasečí chřipky šíří?

Chřipkový virus se může přenést přímo z prasat na člověka a z člověka na prasata. K přenosu chřipkového viru z prasat na člověka dojde nejčastěji pokud je člověk v blízkosti nakažených prasat, např. na prasečích farmách či výstavách a trzích s domácími zvířaty. Stejně tak může dojít i k přenosu viru prasečí chřipky z člověka na člověka. Zřejmě to probíhá stejným způsobem jako u přenosu sezónní chřipky u lidí, tj. jedná se především o přenos z osoby na osobu prostřednictvím kašle či kýcháním nakažených osob. Lidé se také mohou nakazit, pokud se dotknou předmětu s chřipkovým virem a poté se dotknou svých rtů či nosu.

Co víme o přenosu prasečí chřipky z člověka na člověka?

V září roku 1988 byl doposud zdravá 32letá žena hospitalizována se zápalem plic a o osm dní později zemřela. Byl objeven virus prasečí chřipky H1N1. Zjistilo se, že čtyři dny před tím, než žena onemocněla, navštívila venkovskou výstavu prasat, kde byla mezi prasaty rozšířena nemoc chřipkového typu.

V následných studiích bylo zjištěno u 76% vystavovatelů přítomnost protilátky na nákazu prasečí chřipkou, ale v této skupině se dále žádné závažné onemocnění neobjevilo. Další studie vyslovují domněnku, že jeden ze tří zdravotnických pracovníků, kteří byli v kontaktu s nakaženou pacientkou, měl lehké onemocnění chřipkového typu s přítomností protilátky vůči nákaze prasečí chřipkou.

Jak probíhá diagnóza lidí nakažených virem prasečí chřipky?

K zjištění nákazy virem prasečí chřipky typu A je obecně zapotřebí provést odebrání vzorku z dýchacích cest , a to během čtyř až pěti dnů po začátku onemocnění (tj. v období, kdy je nakažená osoba nejvíce náchylná k šíření viru kolem sebe). Některé osoby, především děti, však mohou šířit virus až po dobu deseti dnů, i déle. Konkrétní identifikace viru prasečí chřipky typu A vyžaduje zaslání vzorku k laboratorním testům.

Jaké léky jsou k dispozici pro léčbu nákazy prasečí chřipkou u lidí?

K léčbě chřipky existují čtyři druhy antivirových léčiv, které mají v USA licenci: amantadin, rimantadin, oseltamivir a zanamivir. Zatímco většina virů prasečí chřipky reaguje na všechna čtyři uvedená léčiva, nejnovější virus, které se vyskytl u lidí, je resistentní vůči amantadinu a rimantadinu. V současnosti doporučuje používat při prevenci či již během léčby nákazy oseltamivir (Tamilu) nebo zanamivir(Relenza).

Jaké další případy prasečí chřipky se objevily?

Asi nejznámější je vypuknutí prasečí chřipky mezi vojáky ve Fort Dix v americkém státě New Jersey v roce 1976. Virus způsobil onemocnění, které bylo po rentgenovém vyšetření označeno jako zápal plic, u nejméně čtyř vojáků a také jedno úmrtí. Všichni uvedení byli před tím zdrávi. K přenosu viru došlo po blízkém kontaktu v prostředí základního výcviku a omezeně se přenesl i mimo výcvikovou skupinu. Předpokládá se, že virus ještě obíhal po dobu cca jednoho měsíce a pak zmizel. Původce viru, přesný čas jeho výskytu ve Fort Dix a faktory, které zamezily jeho šíření a další existenci, nejsou známy. Výskyt nákazy ve Fort Dix mohl způsobit výskyt zvířecího viru u stresované lidské populace, která žije v blízkém kontaktu v přeplněných budovách během zimy. Virus prasečí chřipky typu A, který byl detekován ve Forst Dix, byl nazván A/New Jersey/76 (Hsw1N1).

Je virus prasečí chřipky H1N1 stejný jako virus lidské chřipky H1N1?

Ne. Virus prasečí chřipky H1N1 se antigenně velmi odlišuje od viru lidské chřipky H1N1 a z toho důvodu vakcíny na lidskou sezónní chřipku neochrání proti nákaze virem prasečí chřipky H1N1.

Výskyt prasečí chřipky u prasat

Jak se šíří prasečí chřipka mezi prasaty?

Předpokládá se, že virus prasečí chřipky se nejčastěji šíří blízkým kontaktem mezi prasaty a pravděpodobně z kontaminovaných objektů, které se pohybují mezi nakaženými a nenakaženými prasaty. U chovů prasat se stálým výskytem nákazy prasečí chřipky a chovů, které jsou očkované proti této nákaze, se může nákaza objevit sporadicky nebo může vykazovat mírné či žádné symptomy nákazy.

Jaké jsou příznaky nákazy prasečí chřipky u prasat?

Mezi příznaky nákazy virem prasečí chřipky u prasat patří náhlá horečka, kašel (chrchlání), slzící oči či rýma, kýchání, potíže s dechem, zarudlé oči či jejich zanícení, nechutenství.

Jak častý je výskyt prasečí chřipky mezi prasaty?

Viry prasečí chřipky H1N1 a H3N2 jsou v prasečí populaci v USA endemické a jejich výskyt je poměrně běžný a rutinně zvládaný. Nákazy mezi prasaty se obvykle objevují ve studených zimních měsících (konec podzimu a zima) a někdy také v případě, kdy se náchylný chov prasat rozšíří o nové kusy. Studie ukázaly, že virus prasečí chřipky H1N1 se obvykle vyskytuje v prasečí populaci po celém světě, přičemž 25% zvířat vykazuje přítomnost protilátek vůči infekci. Studie v USA také prokázaly přítomnost protilátek vůči infekci H1N1 ve 30% prasečí populace. Např. 51% prasat v severní části středních USA prokazují přítomnost antilátek vůči infekci H1N1. Nákaza u lidí virem prasečí chřipky H1N1 se objevuje zřídka. V současné době není znám způsob, jak odlišit protilátky u prasat vyvolané očkovací látkou proti chřipce od protilátek vyvolaných nákazou virem prasečí chřipky H1N1.

Je známo, že viry prasečí chřipky H1N1 se objevují u prasečí populace již od roku 1930, zatímco virus H3N2 byl objeven u prasat v USA až v roce 1998. Tímto virem se prasata původně nakazila od lidí. Stávající virus prasečí chřipky H3N2 je blízký příbuzný viru lidské chřipky H3N2.

Existuje očkování proti prasečí chřipce?

Existují očkovací látky, které se aplikují prasatům proti nákaze prasečí chřipkou. Neexistuje ale vakcína, které by zabránila nákaze u lidí. Případné očkování proti sezónní chřipce pravděpodobně poskytne částečnou ochranu proti viru prasečí chřipky H3N2, ale nikoli proti viru prasečí chřipky H1N1.

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166, Odbor komunikace s veřejností, e-mail: tis@mzcr.cz

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, www.mzcr.cz