Klimatizace sice přináší zdravotní rizika, má však i své výhody
Každý cestovatel zná ten pocit úlevy, když po dni stráveném v horku vejde do příjemně vychlazeného pokoje. Klimatizace je takřka neodmyslitelnou součástí tropických a subtropických oblastí. Může však být i „dvousečnou zbraní“.
Chladné klima hotelových pokojů může být sice osvěžující, avšak teplotní výkyvy našemu organismu rozhodně nesvědčí. Výsledkem neustálého střídání nízkých a vysokých teplot je oslabení imunity, které se v horkých měsících může projevit například hnisavou angínou nebo jiným infekčním zánětem dýchacích cest, očí či sluchového ústrojí. Lékaři doporučují udržovat teplotu v místnosti v rozmezí 21–25 °C. Tímto rozumným kompromisem dosáhnete úlevy od horka a zároveň nebudete pokoušet svůj imunitní systém.
Potíž jménem vysoušení
Vzduch proudící v klimatizačním zařízení značně vysušuje kůži i sliznice. V kombinaci se slunečním zářením tak může dojít k poškození pokožky, což se projeví svěděním či rozsevem vyrážky. Jedinci trpící onemocněním dýchacích cest by se taktéž měli mít na pozoru. Vysušení sliznic dýchacích cest může vést k značnému zhoršení jejich zdravotního stavu. Co však dělat, když je tak nesnesitelné horko? Kůži jednoduše ochráníte pravidelnou aplikací hydratačních krémů. V případě vysoušení sliznic je situace poněkud komplikovanější. Ve většině případů však postačí dodržovat pravidelný pitný režim a sliznice hydratovat pomocí zvlhčujících léčiv (například umělých slz do očí nebo kapek s obsahem mořské vody do nosu). Pro klidný spánek je lepší klimatizaci v nočních hodinách vypnout.
Možný přenos infekce
Péče o klimatizační zařízení nebývá všude vždy naprosto profesionální. V exotických státech, ale i ve vyspělých zemích tak hrozí prostřednictvím těchto neudržovaných zařízení přenos mnoha infekčních chorob. Bezpochyby nejznámější jsou legionelové infekce. Tyto malé bakterie mohou způsobit legionářskou nemoc nebo pontiackou horečku. Znečištěnou vodou klimatizačního zařízení se do ovzduší může dostávat široké spektrum všech různých bakterií, virů a plísní. Při výběru ubytování je tak zapotřebí alespoň zběžně zkontrolovat úroveň nabízených služeb. Pravdou je, že jedinci s fungujícím imunitním systémem většinou s klimatizačním zařízením problém nemívají. Obtíže nastávají u lidí, jejichž imunitní odpověď je jakýmkoliv způsobem narušena.
„Klimatizační“ klady
- Extrémní horko našemu organismu příliš nesvědčí, pobyt v rozumně vychlazených prostorách tedy pozitivně působí na fyzickou i psychickou složku organismu.
- Nízká teplota navíc neprospívá ani parazitům, hmyzu, či dokonce některým mikroorganismům. Klimatizace se tak paradoxně dá považovat i za určitou formu ochrany proti infekčním nemocem.
- Při nižších teplotách se také méně potíme, což snižuje riziko dehydratace.
- Pravidelně udržovaný klimatizační systém navíc očišťuje ovzduší místnosti od prachu, poletujících mikroorganismů a různých alergenů.
Takže chladit, či nechladit? Odpověď není zcela jednoznačná, ale pokud se klimatizace využívá s rozumem a mírou, pak převažují spíše její přínosy. Chcete-li snížit možná rizika, nezapomínejte na pravidelné větrání klimatizované místnosti a udržujte teplotu v rozmezí 21–25 °C a průměrnou vlhkost mezi 60 a 70 %.
