Klíšťata jako biologická zbraň?

Čas od času se objevují spekulace o tom, že se nějaká infekční choroba stane biologickou zbraní v rukou teroristických skupin. Může se takovou zbraní stát i virus klíšťové encefalitidy?

Přestože klíšťová encefalitida je nemoc jak infekční, tak potenciálně smrtelná, její využití jako biologické zbraně je krajně nepravděpodobné.

Teroristům ani nikomu jinému by se totiž patrně nevyplatilo infikovat populaci virem, proti kterému existuje účinné očkování a který dokáže vyvolat zjevné příznaky onemocnění jen u menšiny nakažených lidí (převážně starších).

Existuje však jiná infekce, rovněž přenášená klíšťaty, která by se teoreticky mohla v nějakém biologickém arzenálu objevit. Tato infekce je na rozdíl od klíšťové encefalitidy bakteriální, a nikoli virová. Nazývá se tularemie neboli zaječí nemoc.

Tularemii přenáší klíště, ale můžeme ji i vdechnout

Nemoc byla poprvé popsána v Japonsku v roce 1837. Tularemii způsobuje bakterie podobného jména – Francisella tularensis. Své dnešní označení získala nemoc i „její“ bakterie až v roce 1911, kdy se o ní obšírně rozepsal doktor Edward Francis z okresu Tulare v Kalifornii. Tento lékař se tularemií velmi podrobně zabýval a v roce 1928 popsal své osobní zkušenosti s více než 800 případy tohoto onemocnění.

Stejně jako například antrax, také tularemie se může u člověka vyskytnout v několika různých formách podle toho, jakou cestou se dostala do organismu. Nejčastější je takzvaná ulceroglandulární forma (tvoří zhruba 70 až 80 % všech onemocnění), nejvíce nebezpečná a nezřídka i smrtelná je pak forma tyfová. Nejběžnější ulceroglandulární forma tularemie se může dostat do organismu buď krví (skrze oděrky a jiné drobné ranky na kůži), nebo může být přenesena hmyzem, případně roztočem, klíštětem.

Rezervoárem i přenašečem jsou hlavně zvířata

Tularemie patří mezi takzvané zoonózy, nemoci přenášené na člověka výhradně ze zvířat. Tularemie se tedy nemůže šířit přímo z člověka na člověka tak jako například chřipka. To je také důvod, proč nemůže vzniknout „tularemická epidemie“, pokud pomineme případný teroristický útok.

Jako biologická zbraň je naopak tularemie velmi vhodná. Člověk se může nakazit i pouhým vdechnutím bakterie a k této nákaze stačí nepatrné množství (zhruba 10 až 50) bakterií. Francisella tularensis je proto skvělým pomocníkem každého, kdo by se rozhodl rozprášit do vzduchu něco, co v krátkém čase poškodí co nejvíce lidí.

(vek)

Zdroj: http://emedicine.medscape.com/article/787109-overview