Jaro ve znamení půstu
Postit se několikrát do roka je od pradávna dobrou povinností pro každého věřícího. Dnes nabral význam půstů poněkud jiný rozměr, který tělu nemusí vždy prospívat.
Velikonoční půst
Půsty hrají v řadě náboženství nezanedbatelnou roli a nejinak je tomu i v případě velikonočního. Neslouží totiž k tomu, abychom tělo čistili od toxinů, jak je to dnes populární, ale odříkání jídla a alkoholu umožňuje ponořit se do sebe a najít si prostor pro naslouchání Bohovi. Jednoduše řečeno jde více o duchovní rozměr než o to zhubnout jednu konfekční velikost.
Velikonoční půst dle křesťanských tradic začíná Popeleční středou, trvá 40 dní a končí na Zelený čtvrtek. Nenechte se ale zmást, rozhodně nejde o období hladovění. Spíš střídmosti a tréninku sebeovládání. S výjimkou nedělí je povoleno jedno velké jídlo denně a maximálně dvě malá, která ale velké jídlo dohromady nedají. Během velikonočního půstu zapomeňte na maso teplokrevných zvířat, vejce, máslo, tučná a sladká jídla a alkohol.
Pro koho jsou půsty dobré?
Půsty nebo vyřazování konkrétních potravin z jídelníčku má smysl jen ve chvíli, kdy trpíte např. potravinovou alergií nebo chronickou chorobou.
Pokud máte podezření, že trpíte alergií nebo nesnášenlivostí na některou z potravin, doporučujeme vyšetření na alergologii, případně můžete sami vyzkoušet tzv. eliminační dietu. Ta spočívá v tom, že na alespoň 3 týdny vyřadíte z jídelníčku konkrétní potravinu nebo skupinu potravin a sledujete, jak to na vaše tělo působí. Pak postupně jednotlivé potraviny do jídelníčku vracíte a zjišťujete, jestli se vám po jejich konzumaci nepřitížilo. Pokud ano, je dost možné, že některým typem nesnášenlivosti nebo alergií trpíte.
Půst nebo omezení jídla oceníte i ve chvíli, kdy jste nemocní. Tělo potřebuje energii na boj s chorobou a trávení jídla ho v některých případech může zbytečně zatěžovat. Pak je na místě sáhnout po částečném půstu, ale vždy dejte na svůj pocit. Když nemáte chuť k jídlu, nepřemáhejte se. Zároveň si ale jídlo neodpírejte, když dostanete hlad.
Velkým tématem jsou v poslední době tzv. přerušované půsty, to znamená příjem potravin jen v určitém časovém úseku během dne. Když je pojmete rozumně, tedy tak, že v „konzumačním okně“ se nebudete zbytečně přejídat, mohou mít na vaše zdraví a váhu pozitivní vliv. Většinu lidí ale přerušované půsty podvědomě navedou k tomu, že se v povoleném čase přejídají. Ve výsledku je tak celé snažení kontraproduktivní. Proto pokud uvažujete o držení tohoto půstu, vždy to dělejte s ohledem na svůj zdravotní stav. Popřípadě konzultujte půst s lékařem, abyste svému zdraví prospívali a neškodili.
Když půst víc bere, než dává
Asi už chápete, že význam křesťanských půstů nemá s těmi dnes tolik populárními detoxy nic moc společného. Možná tak trénink střídmého stravování a sebeovládání.
Určitě není od věci párkrát do roka zapřemýšlet nad tím, jak se stravujete a upravit jídelníček. Rozhodně ale doporučujeme nepodlehnout reklamám a vyhnout se několikadenním detoxům. Proč?
- Ze zdravotního hlediska jsou zbytečné. I když firmy, které nabízejí detoxikační programy, tvrdí, že pomohou tělo zbavit toxinů, není to pravda. Náš organismus má samočistící schopnost. Takže cokoliv špatného mu v jídle dopřejete, dokáže dost dobře odbourat sám prostřednictvím jater, ledvin a střev. Samozřejmě všeho s mírou, takže když budete dlouhodobě holdovat nezdravým pokrmům nebo alkoholu, zaděláváte si na zdravotní problém. Ale s jeho vyřešením vám jednorázové detoxy nepomůžou.
- Lepší než půst nebo detox párkrát do roka je naučit se jíst v rámci možností zdravě a vyváženě. Tedy hlídat si příjem všech důležitých živin, nepřejídat se a nepřehánět to s nezdravými pokrmy. Když si doma začnete vařit jídlo z původních surovin a k tomu zařadíte pravidelný pohyb, uděláte pro sebe mnohem víc než občasným detoxem.
- Detoxy často spočívají v několikadenní nebo několikatýdenní konzumaci konkrétních potravin, např. ovocných nebo zeleninových šťáv. V takové šťávě do sebe ale dostanete mnohem víc cukrů a kalorií, než byste přijali v běžném jídle. Vezměme si jako příklad pomeranč. Abyste vyrobili 2 dl pomerančové štávy, potřebujete zhruba půl kila pomerančů. Dokázali byste jich tolik sníst na posezení? Nejspíš ne. Ve sklenici s čerstvě vymačkaným džusem se tak skrývá kalorická bomba, která navíc neobsahuje téměř žádnou vlákninu – ta se totiž v odšťavňovači zničí.
- Naše zažívací ústrojí je od přírody stavěné na kousání pevné stravy. Když nahradíme tuhou stravu tekutou, tedy ovocnými a zeleninovými šťávami, na kterých je řada detoxů založena, nedojde k potřebnému nastartování trávicího procesu, protože mozek nevyšle žaludku signál, že tělo přijalo potravu.
Proč patří Velikonoce a vejce neodmyslitelně k sobě?
Nejznámějším symbolem Velikonoc jsou malovaná vajíčka. Barvení a rozdávání má spoustu skrytých poselství a nese s sebou řadu pověr, tady jsou některé z nich:
- Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody, života, narození, návratu jara a díky skořápce i bezpečí. Po 40 denním půstu byly Velikonoce navíc prvním obdobím, kdy se zase mohla konzumovat.
- Vejce symbolizuje zmrtvýchvstání Ježíše, ke kterému došlo v uzavřeném hrobě.
- Ježíš údajně chodil se svatým Petrem po světě, jednoho dne požádali o nocleh na jednom statku. Hospodyně ráno nevěděla, čím je pohostit, tak jim v popelu upekla vejce. Když chtěla po jejich odchodu smést skořápky ze stolu, zjistila, že se proměnily ve zlato. Od té doby hostila každý rok ve stejný den pocestné vejci.
- Malovanému vejci se říká kraslice, ať se jedná o zdobení prázdné skořápky nebo plného vejce uvařeného natvrdo. Název nejspíš pochází ze staroslovanského slova krasnyj a dříve se nejčastěji ke kresbám používala červená barva, symbol Kristovy krve. Ta byla také nejvzácnější, dívky si vejce v této barvě schovávaly pro chlapce jejich srdci nejbližšímu.
Zdroje:
