Jaterní cirhóza

Jaterní cirhóza je chronický proces, u kterého dochází k úplné dezorganizaci lobulární a vaskulární architektury jater. Za tři základní kritéria jaterní cirhózy se považuje přítomnost: nekrotických změn, uzlovité regenerace zbylých jaterních buněk, jizvení jaterní tkáně se zmnožením a tvorbou vaziva.

Co to je jaterní cirhóza

Jaterní cirhóza je chronický proces, u kterého dochází k úplné dezorganizaci lobulární a vaskulární architektury jater. Za tři základní kritéria jaterní cirhózy se považuje přítomnost:

• nekrotických změn,
• uzlovité regenerace zbylých jaterních buněk,
• jizvení jaterní tkáně se zmnožením a tvorbou vaziva.

Cirhóza postihuje lidi na celém světě bez ohledu na rasu nebo pohlaví.

Možnosti vzniku

Příčin jaterní cirhózy může být celá řada. Mohou se různě kombinovat a ovlivňovat je mohou jak zevní vlivy, úroveň hygieny, škodliviny v prostředí, tak i individuální reakce nemocného. U nás ve střední Evropě dominují dvě hlavní příčiny – viry a alkohol.

1. Virové hepatitidy jsou v ČR příčinou asi 1/3 cirhóz. Nejčastěji se jedná o chronickou infekci virem hepatitidy B nebo C. Postiženi jsou jí více muži a ti, kteří se nakazili v mladším věku. Cirhotické změny mohou vznikat jak bezprostředně po akutní formě zánětu, tak i pomaleji přes stadium chronické hepatitidy. Taková přestavba může trvat i několik desítek let.
2. Alkohol se na vzniku cirhózy v ČR podílí také zhruba 1/3, ve světě téměř jednou polovinou. U alkoholiků se pak cirhóza vyskytuje 7× častěji než u nepijáků. Rozhodující pro vznik je doba pití a množství požitého alkoholu (na druhu alkoholu nezáleží).
3. K alkoholové cirhóze jsou náchylnější ženy, takže alkoholičky umírají v průměru dříve než alkoholici.
4. Metabolické poruchy. Mezi nejčastější metabolické poruchy, které mohou vyvolat cirhózu, patří Wilsonova choroba, hemochromatóza a porfyrie.
5. Biliární cirhóza je naopak důsledkem chronického městnání žluče. Díky dnešním diagnostickým a léčebným postupům je ale v současnosti už spíše vzácná.
6. Kardiální cirhóza vzniká na většinou u nemocných s chronickým srdečním městnáním a poruchami srdečních chlopní. Dnes se však již díky propracované léčbě srdečních nemocí tolik nevyskytuje.
7. Poruchy výživy, zejména pak nekvalitní nebo různými toxiny otrávená strava, se mohou pod vznik jaterní cirhózy také podepsat.
8. Poškození jater léky je v současnosti asi nejrychleji se rozvíjející skupinou. Nebezpečné může být i dlouhodobé léčení vysokými dávkami vitamínu A.
9. Někdy je možné se setkat i s cirhózou, jejíž příčinu se nedaří odhalit. Taková se pak nazývá idiopatická nebo kryptogenní.

Obraz nemocného a diagnostika

Jaterní cirhóza může dlouhodobě probíhat zcela bez příznaků. Taková cirhóza se vyskytuje zhruba v 20 % případů a je častější u starších pacientů. V našich podmínkách je dnes cirhóza nejčastěji odhalena při screeningových vyšetřeních nebo preventivních prohlídkách, protože pouze zhruba 60 % cirhotiků vyhledá lékaře kvůli tomu, že mají obtíže. Obecně se cirhóza dělí na dvě stadia – kompenzovanou a dekompenzovanou cirhózu.

Kompenzovaná cirhóza připomíná chronickou hepatitidu a má i stejné příznaky – únavnost, svalovou slabost, nechutenství, úbytek hmotnosti, nauzeu, zvracení, plynatost, říhání, nesnášenlivost některých jídel. Ženy si pak stěžují na poruchy mense, muže zase trápí pokles potence. Lékař při prohlídce může najít zvětšená a tuhá játra a tzv. pavoučkové névy. Diagnostika pak probíhá pomocí pohmatu, poklepu, ultrazvuku a laboratorního vyšetření.

Dekompenzovaná cirhóza se obvykle vyskytuje u alkoholiků středního věku. Ti mají žloutenku, trpí zvýšenou krvácivostí, otoky a ascitem. Tento stav je velmi vážný, a pokud alkoholik nezačne spolupracovat a abstinovat, může skončit i smrtí. Obecně pak jsou ostatní příznaky stejné jako u kompenzovaného stadia. Typický pacient v dekompenzovaném stadiu je vyhublý, se vzedmutým břichem, sytě červenými rty a jazykem. U mužů často chybí ochlupení na hrudi.

Komplikace

Mezi nejčastější komplikace patří ascites, zvětšená slezina, vysoký krevní tlak v jaterním řečišti, hepatocelulární karcinom a různé zánětlivé komplikace. Cirhotici jsou totiž obecně náchylnější ke všem druhům infekcí, a to nejen dutiny břišní, ale i dýchacích nebo močových cest.

Léčba

Nejdůležitějším léčebným postupem je především změna životosprávy, dieta a úplná abstinence. Někdy přichází na řadu i léčba interferonem nebo u virových cirhóz antivirotiky. U dekompenzované cirhózy je pak léčba symptomatická, tzn. léčí se příznaky. Ve vybraných případech je možná i transplantace jater.

(kam)

Zdroj: Klener P. et al.: Vnitřní lékařství, svazek IV – Gastrologie, hepatologie. Galén/Karolinum, Praha 2002