Jaterní onemocnění

Výčet jaterních onemocnění se často omezuje jen na cirhózu jater u alkoholiků nebo virové záněty – hepatitidy. Nemocí, kterými mohou játra onemocnět, je však daleko více.

Virové hepatitidy neboli žloutenky

Hepatitida je obecné označení pro zánětlivé onemocnění jater. Často se tento termín v hovorové řeči zaměňuje slovem „žloutenka“. To podle žlutého zbarvení kůže a očního bělma některých nemocných. Podle vyvolávající příčiny existuje několik různých druhů hepatitid (bakteriální, virové, způsobené parazity). Nejčastěji se ale s označením hepatitida setkáme v případě infekčního zánětu jater vyvolaného viry.

Hepatitida může probíhat ve dvou základních formách – akutně a chronicky. Chronicky probíhající hepatitida nemusí být navenek nijak znát. Mnoho nakažených se cítí dobře a nepociťuje žádné obtíže.

Je známo několik druhů virů napadajících játra (hepatotropní viry). Nejdůležitější z této početné skupiny jsou viry, které vyvolávají virové záněty jater, avšak další orgány nenapadají. Jsou označovány písmeny A, B, C, D a E a vyvolávají stejnojmenné hepatitidy. Nejznámější z nich nesou označení A, B a C.

• Žloutenka typu A probíhá většinou mírně a jen výjimečně zanechává trvalé následky. Přenáší se špatnou hygienou. Je také často označována jako „nemoc špinavých rukou“. Naštěstí proti této žloutence existuje očkovací látka.
• Hepatitidy B a C často přecházejí do chronicity a mají pak tendenci způsobovat jaterní cirhózu nebo rakovinu jater. Žloutenka B se přenáší krví, pohlavním stykem, sdílením injekční stříkačky, případně z matky na dítě před porodem či během něj. I proti hepatitidě B lze očkovat.
• Očkování proti hepatitidě C neexistuje, a tak je jedinou prevencí nakažení opatrnost – vyvarovat se sdílení injekční jehly a kontaktu s infikovanou krví. Krevní transfuze ve zdravotnickém zařízení se již bát nemusíme.

Otrávená játra

Játra jsou chemickou továrnou organismu a zpracovávají v podstatě všechny látky vstřebané ze střev, včetně léků, a také řadu zplodin metabolismu. Jsou proto zranitelná různými jedy. Například otravy houbami, hlavně muchomůrkou zelenou, patří mezi známé případy toxického poškození jater. Časté jsou také případy poškození jater chemikáliemi, drogami a léky, například paracetamolem v kombinaci s alkoholem. Velmi často játra poškodí i nestřídmé pití alkoholu.

Vrozené vady

Ačkoli se nejedná o časté onemocnění, je nutné zmínit i takzvanou atrézii žlučových cest. Je to vrozená vada, kdy játra sice produkují normální žluč, ta ale nemá kudy odtékat, protože chybí síť žlučových cest. Obvykle chybí drobné žlučové cesty v játrech, takže stav nelze řešit operací. Žluč se městná v játrech a dráždí jaterní tkáň, v níž se rozvíjí zánět.

Autoimunitní hepatitida

Náš imunitní systém má za úkol chránit naše tělo. Někdy ale vlastní obranyschopnost „vytáhne do boje“ i proti určitým strukturám sobě vlastním a začne je poškozovat. Podobné je to i v případě autoimunitní hepatitidy. Příčina tohoto zánětu není přesně zjištěna, je ale spojena s abnormalitami lidského imunitního systému. Ten vytváří protilátky proti buňkám vlastního těla, v tomto případě proti buňkám jater.

Jaterní cirhóza

Jednou z nejčastějších komplikací chronické hepatitidy, vedoucí někdy až k invaliditě pacienta, je jaterní cirhóza. Při jaterní cirhóze dochází ke ztrátě funkční jaterní tkáně. Virus pomalu napadá jaterní buňky a zabíjí je. Místo nich v játrech vzniká nefunkční vazivo, játra se v podstatě jizví, a tím pak tvrdnou. A postupně selhávají. U pokročilé jaterní cirhózy se postižení přenáší i na další orgány:

• ledviny – dochází k jejich selhání; postižený pak musí chodit na dialýzu („umělou ledvinu“);
• srdce – je zatěžováno selháváním jater;
• břicho – v dutině břišní se může hromadit tekutina;
• mozek – velkou komplikací je vznik encefalopatie (poškození mozku), daný neschopností jater odbourávat zplodiny metabolismu; nemocný je pak zmatený, objevují se u něj poruchy osobnosti, má problémy s činnostmi vyžadujícími soustředění a větší přemýšlení, je nezvykle podrážděný, či naopak velmi utlumený až spavý.

Smrtelný karcinom

Nejzávažnější a nejsmutnější komplikací chronické hepatitidy, jež zpravidla vede k invaliditě a později ke smrti, je karcinom jater. Objevuje se téměř u 10 % lidí s jaterní cirhózou vzniklou v důsledku chronické hepatitidy typu C.

Nemocná psychika jako důsledek onemocnění jater

Organismus se při onemocnění jater stává celkově méně odolný k infekcím a dále chátrá. Mohou se objevit autoimunitní choroby (onemocnění, kdy buňky imunitního systému začnou napadat vlastní organismus) postihující ledviny, kůži, klouby apod.

Navíc se při chronických onemocněních jater vyskytují psychiatrická onemocnění jako taková, nejen v důsledku stavu jater. Bylo zjištěno, že psychiatrickými onemocněními trpí 40 % osob s chronickou jaterní cirhózou. Nejčastěji se u nich objevují deprese (u 28 %), častá je ale i invalidizující úzkost ve formě takzvané generalizované úzkostné poruchy (vyskytuje se u 18 % pacientů). Objevují se i pocity absolutní vyčerpanosti.