Co je to akromegalie a jak ji odhalit?

Zdrojem nadprodukce hormonu je téměř vždy nezhoubný nádor hypofýzy (adenom). Onemocnění, které postihuje většinou dospělé ve věku 30–60 let (nejčastěji kolem 45 let), lze považovat za vzácné (ročně je diagnostikováno u cca 40 pacientů), ale mnoho lidí s ním bez adekvátní léčby žije dlouhé roky. Aby porucha zbytečně nezanechávala stopy na zdraví, je třeba ji odhalit co nejdříve. K tomu slouží speciální sebediagnostický dotazník, který si může vyplnit každý a zjistit tak, zda se ho nemoc také netýká. zjistit

Jak přesně se diagnóza akromegalie potvrzuje?

Diagnostika onemocnění spočívá v průkazu zvýšené produkce hormonu somatotropinu v těle. Krevní odběry ke stanovení jeho koncentrace se provádí ráno nalačno ve 3 vzorcích odebraných v hodinových intervalech. Zároveň se stanovuje i koncentrace inzulinu podobného růstového faktoru (IGF-I), které bývají rovněž zvýšené.

V nejasných případech se provádí tzv. orální glukózový toleranční test (obdoba testu užívaného např. k odhalení těhotenské cukrovky), při kterém se měří koncentrace růstového hormonu za 1 a 2 hodiny po vypití roztoku se 75 g glukózy. U zdravého člověka dochází totiž v hypofýze po jeho vypití k útlumu produkce somatotropinu, u pacienta s akromegalií však tento útlum pozorován není.

Vhodné je vyšetřit i produkci ostatních hormonů hypofýzy k odhalení jejich nadprodukce nebo naopak snížené sekrece.

Po laboratorním průkazu nadprodukce růstového hormonu přichází na řadu vyšetření magnetickou rezonancí, při kterém se adenom hypofýzy zobrazí a potvrdí. Vhodné je doplnit i oční vyšetření. Adenom hypofýzy totiž může utlačovat zrakový nerv a způsobovat výpadky v zorném poli.

Léčba akromegalie spočívá v odstranění nádoru a následném podávání léků

• Léčbou první volby je v současné době chirurgické odstranění adenomu hypofýzy. Po odstranění celého nádoru přitom dochází k úplnému vyléčení.
• Při neúspěšném neurochirurgickém výkonu je možné ozářit zbytek adenomu tzv. Leksellovým gamanožem. Tato metoda umožňuje přesně zaměřit zbytek nádoru s minimálním poškozením okolní mozkové tkáně.
• Další možností je podávání léků, kterých dnes existuje několik typů. Jedná se o přípravky, které buď tlumí sekreci růstového hormonu (antagonisté somatotropinu), nebo blokují jeho účinek v organismu (analoga somatostatinu či agonisté dopaminu).
• Často je nutné výše zmíněné způsoby léčby kombinovat.

Ač se v případě akromegalie jedná o závažnou hormonální poruchu, je dobře léčitelná a možností k její léčbě existuje hned několik. Jedinou podmínkou pro její zahájení je onemocnění diagnostikovat co možná nejdříve. Pokud tedy pozorujete některý z příznaků, udělali jste si sebediagnostický test a vyšlo vám na ni podezření, neváhejte, navštivte svého praktického lékaře a nechte se vyšetřit. 

(mafi)

Zdroj:

Česka R. a kol. Interna. 3. aktualizované vydání. Triton: Praha, 2020, 349–350.