Co dělat, když si dítě ze školy přinese nakažlivou nemoc?

Docházka do školy nebo školky s sebou občas přináší nebezpečí v podobě nakažlivých nemocí, které si děti z kolektivu někdy přinesou. V tomto článku se dozvíte, jaká opatření je nutné v takovém případě přijmout, a proč je nezbytné dodržovat karanténu, abychom zabránili dalšímu šíření nakažlivých nemocí nejen mezi rodinnými příslušníky.

Když se řekne, že „dítě má karanténu“

Karanténa je opatření, které má dva cíle. Za prvé zajistit vyléčení dítěte z nakažlivé (infekční) nemoci a za druhé, aby dítě, které bylo ve styku s nemocným ve škole nebo školce, nemohlo v případě, že samo onemocní, infekci dál šířit.

Kdo rozhoduje o preventivních opatřeních a kdo hlásí infekční nemoc?

Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace dítěte na lůžkových odděleních nemocnic a jejichž léčení je povinné, stanoví vyhláška. Sleduje se nejen zdravotní stav dítěte, ale dochází i k omezení aktivit v rámci rodiny nebo dětských kolektivů. Patří sem zejména spalničky, některá průjmová onemocnění a žloutenka typu A. Vyhláška uvádí i seznam infekčních nemocí, které hlásí lékaři na hygienické stanice až při hromadném výskytu. U dětí se jedná obvykle o spálu, chřipku a zavšivení. Rodiče hlásí v případě onemocnění dítěte nakažlivou nemoc škole nebo školce.

Výskyt nakažlivé nemoci ve školách a školkách

Ve chvíli, kdy škola dostane od rodičů nebo lékaře informaci o výskytu infekční nemoci mezi žáky, musí kontaktovat hygienickou stanici. Ta stanoví opatření k zamezení šíření a také tato opatření odvolává. Škola by měla informovat rodiče všech žáků a pedagogický sbor o výskytu infekčního onemocnění.

Nakažlivá nemoc v rodině a preventivní opatření

Rodiče by vždy měli:

• dodržovat pokyny lékaře, dbát na zvýšenou hygienu a omezit fyzickou zátěž dítěte,
• vyvarovat se pohybu s dítětem na místech, kde se shromažďuje více osob, odložit návštěvy a cestování.

V případě, kdy rodiče opakovaně nedodržují opatření k šíření infekčních nemocí, lze doporučit informování příslušného orgánu sociální péče. I přítomnost vší ve vlasech je považována za infekční nemoc. Dítě se nesmí vrátit do kolektivu dříve, než jsou jeho vlasy zbaveny vší, včetně hnid.

Karanténní opatření při spalničkách

Je důležité vědět, že vždy když u dítěte objevíte vyrážku, neměli byste hned zamířit do ordinace lékaře, aby nebyly nakaženy jiné osoby. Ošetřujícímu lékaři nejprve zatelefonujte a popište mu situaci. Ten pak posoudí, zda není podezření na spalničky a zda se dítě může či nesmí setkat s dalšími pacienty. Pro karanténní opatření u spalniček je důležité, zda děti i dospělí, kteří přišli do kontaktu s nemocným, mají protilátky. Pokud ano jsou před nakažením chráněni a nemusí být ve svých aktivitách nijak omezeni. Pokud v jejich krvi protilátky prokázány nejsou, je bezpodmínečně nutná jejich izolace, neboť je reálné nebezpečí, že mohli být nakaženi. Bude jim proto nařízena povinná třítýdenní domácí karanténa bez možnosti vycházek. Mimo izolaci doma nařídí hygienická služba také vyšetření stavu jejich protilátek a v případě nedostatečné hladiny protilátek také očkování proti spalničkám.

Které děti jsou spalničkami ohroženy?

Onemocnění spalničkami nebo karanténa při kontaktu s nemocným, hrozí dětem bez protilátek. Jsou to děti, které ještě nedosáhly věku, ve kterém se proti spalničkám očkuje nebo děti, jejichž rodiče odmítli povinné očkování. Děti lze očkovat od třináctého měsíce věku, při zhoršené epidemiologické situaci již od devátého. Nechránění lidé, kteří byli v přímém kontaktu s nemocným, musejí být v izolaci v době od 7. do 21. dne od kontaktu s nemocným. Nejčastěji dochází k onemocnění okolo 10. až 14. dne.

Karanténní opatření při žloutence typu A (virové, infekční žloutence)

V případě virové, infekční žloutenky typu A, je po dobu karanténních opatření v rodině nutné bedlivě dodržovat hygienu rukou (žloutence se říká „nemoc špinavých rukou“), protože do posledního vyšetření není jisté, zda není nakažen další člen rodiny. Karanténní opatření dále spočívají v opakovaném vyšetření lékařem a odběrech krve. V krvi se testuje přítomnost protilátek, které by svědčily o nákaze, a hladina jaterního enzymu, jejíž zvýšení znamená poškození jater zánětem. Ve škole nebo školce pak platí pro třídu dítěte, které onemocnělo, zvláštní režim. Musí mít oddělené záchody od zbytku školy/školky, zvláštní místa v jídelně při obědě, mají omezený pohyb po dětském zařízení a musí si mýt ruce dezinfekcí.

Karanténní opatření při spále

K zabránění nákazy spálou, zejména u dalších dětí v domácnosti, se doporučuje izolace nemocného v rámci bytu (v jiném pokoji). Dále používání odděleného jídelního nádobí, hraček a hygienických potřeb. Pokud dojde k většímu výskytu spály v dětském kolektivu, ve škole nebo školce, nejsou děti nijak omezeny ve své činnosti. Měl by nastat pouze zvýšený dohled lékařů při kontrole zdravotního stavu dětí.

Jak dítě ochránit před nakažlivými nemocemi?

Obavy před infekčními nemocemi u děti jsou odůvodněné. Říkáme jim sice také někdy dětské nemoci, ale to neznamená, že nejsou pro zdraví a život dětí nebezpečné. Očkování je denně probírané téma mainstreamovými médii, ale lepší prevence než očkování, nebyla doposud nalezena. Mnoho evropských zemí se proto k povinnému očkování zase vrací. Nedůsledné očkování dětské populace totiž vede k vážnému ohrožení nejen dětí, ale i dospělých.

(liv)