Co je štítná žláza a jak účinkuje

Štítná žláza je endokrinní orgán tvořený dvěma laloky vejčitého tvaru, které jsou spojeny takzvaným isthmem (můstkem). Nachází se v podkoží na přední straně krku pod štítnou chrupavkou a po obou stranách průdušnice. Velikost štítné žlázy je závislá na řadě faktorů (věk, pohlaví, rasa, tělesný povrch, zásobení organismu jodem a selenem). V České republice je u dospělých horní hranice objemu pro oba laloky uváděna 18 ml pro ženy a 22 ml pro muže.

Struktura štítné žlázy

Mikroskopicky se štítná žláza skládá z takzvaných folikulů (drobných uzlíků), které jsou tvořeny folikulárními buňkami. Folikulární buňky produkují dva hormony štítné žlázy – tyroxin a trijodtyronin, které jsou vázány na molekulu tyreoglobulinu a uskladněny v dutině uvnitř folikulů. Odtud jsou v případě potřeby uvolňovány do krve. V menším množství jsou součástí folikulů také parafolikulární buňky neboli C buňky. Ty produkují hormon kalcitonin, který se podílí na regulaci rovnováhy vápníku v krvi.

Tvorba hormonů

Pro správnou funkci štítné žlázy je nepostradatelný jod, který je ve formě jodidu vychytáván štítnou žlázou z krve a poté „zabudován“ do hormonů štítné žlázy. Tyroxin obsahuje 4 atomy jodu (označujeme ho tedy T4) a trijodtyronin 3 atomy jodu (označujeme ho T3). Funkce štítné žlázy a tvorba T4 a T3 je regulována především tzv. tyreoidálním stimulačním hormonem (TSH) produkovaným buňkami adenohypofýzy (přední lalok podvěsku mozkového), který je pod dalším regulačním vlivem hypotalamu a jiných vyšších oblastí mozku. Principem této regulace je tzv. negativní zpětná vazba: při poklesu hormonů štítné žlázy v krvi stoupá produkce TSH v adenohypofýze, což vede ke zvýšené tvorbě hormonů T4 a T3 ve štítné žláze a naopak.

Funkce hormonů štítné žlázy a jejich poruchy

Hormony štítné žlázy významně ovlivňují metabolismus všech živin (cukrů, tuků a bílkovin) a jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání organismu po celý život. Během nitroděložního vývoje plodu a několik let po narození jsou naprosto nezbytné pro vývoj mozku. Zvýšené i snížené množství hormonů štítné žlázy není dlouhodobě slučitelné se životem.

• Nedostatek hormonů štítné žlázy označujeme jako hypotyreóza,
• nadbytek jako hypertyreóza nebo tyreotoxikóza.

Hypotyreóza i hypertyreóza mohou být způsobeny řadou různých příčin, z nichž dnes nejčastější je autoimunitní zánět (neinfekční zánět způsobený poruchou imunity – viz dále). Kromě toho může být štítná žláza postižena i jinými záněty, uzly a nádory. Pojem struma (vole) je popisný, označuje zvětšení štítné žlázy z jakékoliv příčiny a nesouvisí s její funkcí (struma může být spojena s hypotyreózou, hypertyreózou i s normální funkcí štítné žlázy). Je-li štítná žláza zvětšena jako celek a neobsahuje uzly, hovoříme o strumě difuzní, je-li přítomen jeden či více uzlů, hovoříme o strumě jednouzlové nebo víceuzlové (polynodózní).

Choroby z nedostatku jodu a vrozená hypotyreóza

Pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nezbytné dostatečné zásobení jodem. Jod získává organismus výlučně potravou (nejvíce jodu obsahují mořské ryby a další mořské produkty). Jediným zdrojem jodu pro plod, novorozence a kojence je matka. Trpí-li matka nedostatkem jodu, dochází k nedostatečnému zásobení plodu, novorozence a kojence jodem (a hormony štítné žlázy), což vede k závažným poruchám vývoje mozku, které označujeme jako kretenismus. Je-li závažný nedostatek jodu v určitých geografických oblastech, hovoříme o endemickém kretenismu.

Dostatek jodu v potravě je ale nutný i v celém dalším průběhu života, především u dětí, v dospívání a u těhotných a kojících žen. Projevem mírnějšího nedostatku jodu je zvětšení štítné žlázy – struma, která je zpočátku difuzní a postupně dochází k uzlovatění. Při větším nedostatku jodu se objevuje i hypotyreóza. Naopak u osob trpících dlouhodobým nedostatkem jodu může náhlý přívod jodu (například při podání kontrastních látek při rentgenologickém vyšetření nebo léků s vysokým obsahem jodu) vyvolat hypertyreózu.

• Nedostatek jodu u dětí a dospívajících vede navíc k porušenému vývoji mentálních schopností a sníženému IQ.
• U těhotných žen vede nedostatek jodu často k potratu, předčasnému porodu, zvýšenému výskytu vrozených vývojových vad plodu, ke zvýšené úmrtnosti novorozenců či k závažnému poškození především mozku plodu – kretenismu.

Čtvrtina lidstva má nedostatek jodu

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí v současné době na zemi nedostatkem jodu asi čtvrtina lidstva. Často jím trpí obyvatelé horských oblastí zemí třetího světa, kde je nízký obsah jodu v půdě. V přímořských oblastech bývá zásobení jodem vyšší. Podobně Čechy, Morava a Slovensko patřily v minulosti k oblastem s nedostatkem jodu. Z těchto důvodů byla – podobně jako v dalších vyspělých zemích – také u nás od padesátých let minulého století zavedena plošná jodace jedlé soli. Poslední průzkumy zásobení populace jodem ale ukázaly, že i přes toto plošné opatření je nutné zvýšit příjem jodu především u těhotných a kojících žen a adolescentů.

Jod jako nezbytná součást jídelníčku

Doporučuje se tedy v průměru 100-200 ug jodu denně v podobě tablet u všech těhotných a kojících žen a individuálně u adolescentů. Dostatečný příjem jodu je ale nutný u každého člověka – nejlépe v přirozené formě. Tou jsou mořské ryby a další mořské produkty, které by měly být zařazeny do našeho jídelníčku alespoň 2x týdně. V České republice probíhá také suplementace potravy pro skot jodem, a proto je významným zdrojem jodu v potravě i mléko.

Screening vrozené hypotyreózy

Od 80. let minulého století je u nás rovněž prováděno povinné plošné vyšetření funkce štítné žlázy u všech novorozenců – takzvaný screening vrozené hypotyreózy. Ten slouží k včasnému odhalení jak dědičných poruch funkce štítné žlázy, tak poruch způsobených dalšími faktory během těhotenství (například nedostatkem jodu, onemocněním štítné žlázy matky nebo léčbou matky léky, které ovlivňují činnost štítné žlázy plodu aj.). Včasné odhalení hypotyreózy plodu a včasná léčba zabrání nevratným změnám vývoje mozkové tkáně novorozence.

MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.