Když se štítná žláza vymkne kontrole: Basedowova nemoc a jak se s ní poprala Lucie Bílá

Štítná žláza je orgánem, o kterém nemusíme vůbec vědět, dokud pracuje tak, jak má. Zato se nám ale důrazně ohlásí, jakmile dojde k výkyvům a činnost štítné žlázy se zvýší nebo naopak sníží. Příkladem obrovského vlivu hormonů štítné žlázy na náš život může být příběh fenomenální zpěvačky Lucie Bílé.

Nemoc slavných žen

Píše se rok 2009 a média jsou plná zvěstí o zdravotním stavu Lucie Bílé. Na titulních stránkách bulváru lze číst hesla jako „Přijde Bílá o hlas?“ a Oči jí vylézají z důlků“. S jakou chorobou v tomto roce několikanásobná česká slavice bojovala? Nic až tak neobvyklého – nemoc štítné žlázy zvaná Graves-Basedowova choroba, která patří mezi autoimunitní nemoci štítné žlázy. Tyto nemoci postihují převážně ženy (až sedmkrát častěji než muže) a ve středním a vyšším věku se s nimi podle některých pramenů setká až pětina žen. Přímo Basedowova choroba je pak vzácnější, postihne zhruba každou padesátou ženu.

Se zvýšenou činností štítné žlázy se ale potýkaly i další známé ženy – mezi jinými Dagmar Havlová, Lucie Talmanová a Zuzana Bubílková. Trpěla jí i Leninova družka Naděžda Krupská.

Autoimunita namířená na štítnou žlázu

Basedowova nemoc je způsobena tvorbou protilátek, které napadají tkáně vlastního těla, v tomto případě folikulární buňky štítné žlázy. To vede ke zvýšené tvorbě tyroxinu a trijodtyroninu, hormonů štítné žlázy, ovlivňujících metabolismus celého těla.

Jak Gravesovu-Basedowovu nemoc poznat?

Nemoc se může projevit příznaky zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy:

• nespavostí a celkovou únavou,
• zrychlenou srdeční akcí,
• váhovým úbytkem,
• svalovou slabostí,
• třesem,
• zvýšeným pocením,
• nervozitou a úzkostí.

Za další známky choroby pak přímo odpovídá autoimunitní proces:

• postižení očí (exoftalmus) – oči vypadají „vykuleně“ a vystupují z očních jamek;
• „vole“ neboli struma – otok na krku v oblasti štítné žlázy;
• těstovitý otok lýtek (pretibiální myxedém).

Oči jako Hurvínek

U Lucie Bílé se onemocnění štítné žlázy objevilo již dříve, kolem roku 2005, ve zmiňovaném roce 2009 ale došlo k eskalaci problémů a štítná žláza se ozvala naplno. Tento průběh bývá pro Basedowovu nemoc typický – nejprve se může dotyčný několik let potýkat se zvýšenou činností štítné žlázy, pak se ale obtíže stupňují a výsledkem bývá krize podobná té, jakou si prošla i zpěvačka. Nemocní (nebo spíše nemocné, neboť jde převážně o ženy) si často stěžují na celkovou únavu a nervozitu i na další výše uvedené příznaky. Většinou je ale jednoznačně poznáte podle vykulených očí, které tváři dodávají jakýsi vyjukaný nebo udivený výraz. Právě oči totiž často odrážejí průběh nemoci. Lucie Bílá si v rozhovorech v kritickém roce 2009 novinářům stěžovala právě na oči a na to, že si s vykulenýma očima připadá jako Hurvínek.

Jak štítnou žlázu dostat zpátky pod kontrolu? Operací nebo radiojodem

Lékaři doporučovali, že je třeba co nejdříve zasáhnout. Lucie se však v té době také netajila svým strachem z operace štítné žlázy, která by ji mohla připravit o hlas. Štítná žláza se totiž nachází v sousedství nervu, který zodpovídá za pohyb hlasivek. Přestože dávají lékaři při operacích štítné žlázy velký pozor a průběh nervu sledují, nelze jeho poškození zcela vyloučit. Pro zpěvačku, kterou „zlato v hrdle“ živí, by i minimální poškození hlasu mohlo znamenat tragédii.

Další možnost léčby představuje podávání radioaktivního jodu, který aktivitu štítné žlázy sníží. Léčba je dlouhodobá, trvá měsíce i roky a existuje u ní i riziko úplného zastavení činnosti štítné žlázy s nízkou hladinou hormonů v krvi. To je ale situace, kterou lze řešit – podávání léků s těmito hormony je běžné a pro pacienty nijak zatěžující.

Pro radiojod se rozhodli i lékaři v případě Lucie Bílé. Jak je vidět dnes, zpěvačce tato léčba pomohla a nyní ji můžeme opět vidět v plné síle a kráse.