Když srdce selhává
Srdce - neúnavný sval, který začíná pracovat již předtím, než se narodíme, a s jeho posledním úderem končí i život. Kdybychom vzali průměrnou klidovou srdeční frekvenci 70 úderů za minutu, a vynásobili bychom ji počtem minut za den, došli bychom k číslu 100.800 úderů za den. Za rok je to téměř 37 milionů a za 70 let života přes 2,5 miliard úderů. Ve skutečnosti je však počet stahů ještě mnohem vyšší, neboť při tělesné námaze stoupá srdeční frekvence až trojnásobně. Vypadá to nepředstavitelně. Jak to jen může naše srdce vydržet?
Srdce je vytrvalostní sval. Je tvořeno odlišným typem svaloviny, než kosterní svalstvo. Jsou však situace, za kterých je srdce buď přímo poškozeno, anebo je od něj požadován nadměrný výkon. Za těchto okolností srdce nemusí svou práci zvládnout. Mluvíme o selhávání srdce.
Kdy k němu dochází?
Jednou skupinou příčin jsou náhlé změny stavu organismu. Patřil by sem dozajista infarkt myokardu nebo plicní embolie. V prvním případě dojde k nevratném poškození srdečního svalu a k náhlé ztrátě jeho výkonnosti. V případě druhém je srdce přetíženo náhle vzniklým odporem v tepnách. Tyto příklady jsou jasné.
Mnohem záludnější a nenápadnější jsou dlouhodobě probíhající choroby. Jedná se většinou o stavy, kdy srdce musí dlouhodobě pracovat proti vyššímu odporu, než jaký je přirozený. Taková situace nastává třeba u vysokého krevního tlaku. Srdce zprvu reaguje jako každý jiný sval vystavený zvýšené zátěži - zvětší svůj objem. Mechanizmus je podobný, jako když budete v posilovně zvedat činku. Jenže všechno má své meze.
Zesílená srdeční svalovina je sice výkonnější, ale zároveň taky zranitelnější a hůře zásobovatelná kyslíkem. Navíc nenormální tvar srdce je nepříznivý pro tok krve. Zcela zjednodušeně řečeno - srdce na takové podmínky nebylo „zkonstruováno“. Dříve či později tedy přestane fungovat tak, jak by mělo.
K čemu dojde?
Prvním varováním bývá pro pacienta snížení výkonnosti. Při chůzi do schodů se musí zastavit a „vydýchat se“. V noci se probudí a špatně se mu dýchá, musí mít pod hlavou více polštářů. Na nohou se objeví otoky. Proč to všechno? Srdce je schopno plnit svou funkci v klidu, nedokáže se ale vyrovnat se zvýšenou námahou.
Tvorba otoků je podmíněna poměrně složitým mechanismem, jehož podrobné vysvětlení by zabralo samostatnou kapitolu. Opravdu velice zjednodušeně se dá říct, že srdce nedokáže udržet veškeré tekutiny v oběhu, a ty se pak hromadí na různých místech v těle.
Míra závažnosti onemocnění se hodnotí hlavně podle stupně dušnosti pacienta. Kritériem je námaha, po které se nemocnému začne obtížně dýchat. Nejhorším případem je situace, ve které se člověku špatně dýchá i zcela v klidu.
Jak srdci pomoci?
Léčba je obtížná a dlouhodobá. Pokud existuje nějaká řešitelná příčina srdečního selhávání, je třeba ji v první řadě odstranit. Již značně poškozenému srdci starého člověka však většinou není možno vrátit původní sílu a funkčnost. To ostatně ani cílem není. Hlavním požadavkem je odstranění nebo alespoň zmírnění obtíží tak, aby byl pacient schopen vést přiměřeně kvalitní život.
Mezi opatření, která může pacient učinit sám, řadíme omezení tělesné námahy a její citlivé dávkování. Ve stravě snižujeme množství soli, což napomáhá snížení tvorby otoků. V terapii se pochopitelně neobejdeme bez léčiv. Úkolem jedné skupiny léků je podpořit funkci srdce, zatímco druhá skupina má na starosti co možná nejvyšší redukci zátěže srdce. Dalšími léky podporujeme funkci ledvin, takže se tvoří větší množství moči a otoky se zmenšují.
U nemocných, kde je situace medikamentózně nezvládatelná, přichází v úvahu transplantace srdce. Ani moderní medicína není ovšem všemocná. Ve většině případů dokáže zajistit alespoň dlouhodobě přijatelnou aktivitu a prodloužení délky života.
