Když se žíly nezdravě rozšiřují
Varixy jsou v poslední době zařazovány mezi civilizační choroby. Tím se dostávají do vybrané společnosti takových nemocí, jako jsou cukrovka, obezita a vysoký krevní tlak. A není radno toto onemocnění podceňovat.
Jak moc je ale toto onemocnění dolních končetin rozšířené v běžné populaci? Křečové žíly neboli varixy patří mezi nejčastější choroby postihující dolní končetiny. Jedná se o rozšíření povrchových žil nohou, které vzniká nesprávným odtokem krve z dolních končetin, například při dlouhodobém sezení nebo stání.
Varixy jsou v poslední době zařazovány mezi civilizační choroby. Tím se dostávají do vybrané společnosti takových nemocí, jako jsou cukrovka, obezita a vysoký krevní tlak. A není radno toto onemocnění podceňovat.
Jak moc je ale toto onemocnění dolních končetin rozšířené v běžné populaci?
Křečové žíly neboli varixy patří mezi nejčastější choroby postihující dolní končetiny. Jedná se o rozšíření povrchových žil nohou, které vzniká nesprávným odtokem krve z dolních končetin, například při dlouhodobém sezení nebo stání. To může někdy vést i k hluboké žilní trombóze, nebo dokonce až k tzv. bércovému vředu, což je nejobávanější komplikace.
Daň za civilizační pokrok
Tato nemoc, která se v Mezinárodní klasifikaci nemocí skrývá pod kódem I83, dokonce už patří i mezi civilizační choroby. Tedy takové nemoci, které se vyskytují více v civilizovaných zemích než například v zemích rozvojových.
Průměrně se uvádí, že křečovými žilami trpí 30–60 % obyvatel. Záleží ovšem opravdu na tom, ve kterém státě se studie provádí. Například v africké Tanzanii má křečové žíly pouhých 6 % obyvatel, kdežto podle poslední studie ze Spojených států amerických je to 27 %. Nejvyšší výskyt lidí s křečovými žilami byl popsán v roce 1974 ve Švýcarsku, kde se toto onemocnění vyskytovalo u celých 68 % zkoumaných pacientů.
Jak si stojí Češi
Zajímavé je sledovat i vývoj počtu nemocných na našem území. První studie na toto téma proběhla v Čechách v roce 1966, kdy z celkového počtu více než 15 000 respondentů trpělo křečovými žilami 6,6 % mužů a 14,1 % žen. O patnáct let později to už bylo více než 60 % žen. Na přelomu tisíciletí se situace poněkud zlepšila, nyní se udává, že křečovými žilami u nás trpí zhruba 50 % žen a 40 % mužů důchodového věku.
Tato čísla jsou ovšem zkreslená. Závisí totiž na věku respondentů. Nižší výskyt je u mladších pacientů, vyšší naopak u starších. Nezanedbatelnou roli hrají i další faktory, jako například obezita, počet těhotenství u žen a další. Obecně ale platí – čím větší počet rizikových faktorů, tím více nemocných pacientů.
Vyskytnou-li se proto u vás příznaky křečových žil, nebo tímto onemocněním dokonce již trpíte, neztrácejte čas a navštivte lékaře. Metod, které vám dají nohy do pořádku, je mnoho.
(kam)
Zdroje:
http://www.vascularweb.org/patients/NorthPoint/Varicose_Veins.html
Callam M. J.: Epidemiology of varicose veins., Br J Surg. 1994 Feb; 81 (2): 167–73.
Beebe-Dimmer J. L. et al.: The epidemiology of chronic venous insufficiency and varicose veins, 2005, Annals of Epidemiology, 15 (3), pp. 175–184.