Některé příznaky akromegalie mohou připomínat časnou menopauzu
Akromegalie se nejčastěji projevuje ve středním věku, okolo 45 let, a právě kvůli tomu může být u žen nesprávně zaměňována například za předčasnou menopauzu, lidově přechod. K příznakům této hormonální poruchy totiž velmi často patří poruchy menstruačního cyklu, nadměrné pocení a únava.
Jedná se ovšem o onemocnění s řadou různých typických projevů, mezi ně patří například:
- zvětšování částí obličeje (nos, uši i čelisti) včetně zvýraznění nadočnicových oblouků, prstů na rukou a nohou,
- poruchy zraku,
- bolesti hlavy a svalů,
- poruchy spánku,
- změny chování,
- srdečně-cévní potíže (vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu).
Netápejte, vyplňte si dotazník. Možná vás nasměruje k řešení vašich obtíží
Nadměrná tvorba růstového hormonu se projevuje i dalšími zdravotními problémy, které jsou podrobně popsány v sebediagnostickém dotazníku určeném pro širokou veřejnost. Stačí v něm odpovědět na otázky týkající se jejich přítomnosti a ujasnit si tak, zda by vaše obtíže mohly mít původ právě v akromegalii.
O tomto onemocnění možná slyšíte poprvé. Jeho příznaky vám však mohou po přečtení tohoto článku připadat povědomé a poznáte v nich své dlouhodobé nenápadně se rozvíjející potíže. Sebediagnostika hraje v případě uvedené hormonální poruchy důležitou roli a velmi dobrým pomocníkem k ní může být právě zmíněný dotazník.
Jeho vyplnění zabere jen několik minut. Obsahuje stručné, jasné a jednoduché otázky. Díky rozčlenění do tří částí je přehledný a obsáhne všechny časté i méně časté příznaky nemoci.
Pokud máte podezření na akromegalii, obraťte se co nejdříve na svého lékaře
Pokud z výsledků dotazníku vyplyne podezření na akromegalii, měli byste ho co nejdříve předložit lékaři a svůj zdravotní stav s ním zkonzultovat. Lékař vás pak může odeslat na specializované endokrinologické pracoviště, kde probíhá diagnostika i léčba akromegalie. Stanovení diagnózy i včasný léčebný zásah jsou u této hormonální poruchy velmi důležité, protože se jedná o onemocnění způsobující nevratné změny v těle. Značné riziko představuje i zvýšená úmrtnost pacientů.
K nejčastějším otázkám, které se akromegalie týkají, patří dotazy na příčinu onemocnění, jeho diagnostiku a možnou léčbu. Příčinou nadměrné produkce růstového hormonu je ve většině případů nezhoubný nádor na podvěsku mozkovém (hypofýza). Diagnóza se potvrzuje na základě zjištění zvýšené koncentrace růstového hormonu a inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-I) a po provedení dalších vyšetření (kontrole hladiny hormonů produkovaných hypofýzou, zorného pole a posouzení stavu hypofýzy pomocí magnetické rezonance). Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nezhoubného nádoru (adenomu) hypofýzy. V případě neúspěchu se přistupuje k další operaci nebo ozařování zbytku nádoru. Pokud ani tento postup nevede k normalizaci hormonální aktivity, je dalším krokem léčba pomocí tablet, případně injekcí s látkou, která působí proti účinkům růstového hormonu.
Jakékoliv podezření na nadměrnou tvorbu růstového hormonu je jednoznačně důvodem pro návštěvu lékaře. Pokud na sobě vidíte změny v obličeji, neobujete se do bot, které vám v minulosti bez problémů seděly, a zimní rukavice byste potřebovali o číslo větší, vyplňte si sebediagnostický dotazník a poraďte se o jeho výsledku se svým lékařem.
(pak)
Zdroje:
Kršek M. Akromegalie: současný pohled. Vnitř Lék 2015; 61 (10): 900–904.
