Změna času − opravdu působí negativně na zdraví?
Nejeden odborník říká, že jakákoliv změna času či počasí může nepříznivě ovlivnit náš organismus. Posunutí času o jednu hodinu dopředu dokonce zvyšuje riziko infarktu o 10 %. Posunutí o hodinu zpět však tak rizikové není. Co nám vlastně vadí nejvíce?
Čím a kdy trpí naše srdce
Nejrizikovější je vždy pondělní ráno po změně času, kdy se lidí chystají do práce. Proč tomu tak je, lékaři přesně neví, ale existuje několik teorií:
- Nedostatek spánku: jedinci, kteří mají nadváhu, jsou obézní, mají zvýšené riziko cukrovky nebo onemocnění srdce, reagují na změny mnohem citlivěji. Nedostatek spánku může změnit i další tělesné procesy, včetně zánětlivé reakce, která může přispět k infarktu. Záleží také na tom, zda patříte k ranním ptáčatům, nebo nočním sovám − pokud vám ráno nedělá problém vstávat, pak změna času nemusí být tak dramatická.
- Biologické hodiny: každá buňka v těle má své vlastní hodiny, které jí umožní předvídat, kdy se něco stane a jak se na to připravit. Když dojde k posunu času dopředu, chvíli trvá, než se buňky zase seřídí. Vnitřní hodiny v nich se musí připravit na stres nebo nějaký podnět − ve chvíli, kdy se čas posunuje dopředu, buněčné hodiny očekávají další hodinu spánku, ale nedostanou ji, což má negativní dopad na organismus.
- Imunitní funkce: i imunitní buňky mají svoje hodiny a jejich odpověď závisí na denní době. Studie prováděné na myších ukázaly, že akutní změna času má nepříznivý dopad na imunitní odpověď. Naštěstí se hodiny v těle nakonec synchronizují. U některých lidí je však tento proces rychlejší, u jiných pomalejší.
- Odborníci doporučují: v inkriminovaný čas (tedy v létě a na podzim) se probouzejte v sobotu a neděli o 30 minut dříve a dopřejte si vydatnou snídani, procházku venku a také cvičení. Pomůže vám to obnovit centrální hodiny v mozku, které reagují na změny světlých a tmavých cyklů, a také periferní hodiny (ty reagují na příjem potravy a tělesnou aktivitu). To umožní tělu přirozeně se synchronizovat se změnou.
(aši)
Zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2012/03/120307162555.htm
