Nalaďte se na svůj biorytmus

Překvapivě však stále více zjišťujeme, že zatímco změnit „objektivní“ čas hodin a budíků je relativně snadné, náš vnitřní čas daný přirozenými biorytmy dokážeme ovlivnit jen velmi těžko. A cena, kterou za takové pokusy platíme, může být poměrně vysoká.

Proč se mění čas?

Ukázkovým příkladem zásahu do biorytmů člověka je změna zimního a letního času, se kterou se více či méně úspěšně potýká každý z nás. Naštěstí posun času o hodinu nepředstavuje pro naše vnitřní hodiny výrazný šok a dříve či později si na něj zvykneme.

Kde jsou ale kořeny tohoto „trápení“, které pokaždé dvakrát ročně všichni podstupujeme?

• Změna času spočívá v posunutí času o jednu hodinu napřed v letním období. Tak se zajistí, že denní světlo trvá déle do večerních hodin.
• Změna času byla poprvé navržena v roce 1895 a autorem kontroverzního nápadu byl novozélandský entomolog a astronom George Vernon Hudson.
• Jako vášnivý sběratel hmyzu využíval ke svému koníčku každou volnou chvilku po práci a denní světlo trvající déle do večerních hodin pro něj znamenalo možnost věnovat se své vášni v letních dnech o hodinu déle.
• Kromě toho se při zavádění letního času argumentovalo také úsporou elektrické energie, i když dnes je reálný efekt tohoto opatření již velmi sporný.
• V dnešní době naopak působí změna času problémy v dopravě, při komunikaci mezi různými zeměmi nebo při měření času pomocí různých přístrojů a elektronických zařízení.

Jak působí změna času na lidský organismus

Řada lidí tvrdí, že přechody mezi zimním a letním časem ovlivňují jejich vnitřní hodiny, spánek, náladu, nebo dokonce zdravotní stav. Objevila se například vědecká studie dávající do souvislosti zavedení letního času a výskyt infarktu myokardu. A i když viníků je v tomto případě pravděpodobně více, jedna věc je jasná: zahrávat si s nastavením vlastních biorytmů se většinou nevyplácí. Pokud se chceme vyhnout zdravotním rizikům a po svém organismu požadujeme optimální výkony, musíme se nastavení svých vnitřních hodin maximálně přizpůsobit. Různé skupiny vědců po celém světě se zabývaly vlivem letního času na lidské zdraví.

I když jejich nálezy se občas rozcházejí, v podstatě zatím stihli obvinit změnu času z těchto negativních účinků na náš organismus:

• Lidé si po změně času stěžují na bolesti hlavy, zmatenost a vyšší míru stresu.
• První tři dny po jarním přechodu na letní čas je výrazně vyšší výskyt případů infarktu myokardu. Naopak při podzimním přechodu zpět na zimní čas se výskyt infarktů významně snižuje. Důvodem je patrně spánková deprivace při přechodu na letní čas. Chcete vědět, zda se riziko infarktu týká i vás? Otestujte se.
• Zmíněná spánková deprivace podle vědců u některých lidí přetrvává i mnoho dní po uskutečněné změně času.
• Jedna vědecká studie nalezla souvislost mezi změnou času a častějším výskytem sebevražd. Podle této studie dokonce i malá změna v biorytmech může citlivým jedincům pořádně zamávat s psychikou.

Naučte se vnímat své biorytmy

Moderní doba nás zatím nenaučila naslouchat svému tělu a jeho potřebám. Místo toho, abychom s ním spolupracovali, jej často nutíme k výkonům v době, kdy si žádá odpočinek, pomocí nejrůznějších podpůrných prostředků. Přitom zvolnění životního tempa a sledování svých vnitřních hodin nám může přinést nejen pevnější zdraví a duševní pohodu, ale paradoxně i zlepšit pracovní výkonnost. Co byste měli vědět o svých vnitřních hodinách:

• Vnitřní hodiny člověka určují, kdy je nejvhodnější doba pro pracovní aktivitu, kdy pro spánek anebo pro příjem potravy. U každého člověka je nastavení vnitřních hodin trochu jiné (viz například známé rozdělení lidí na ranní skřivánky a noční sovy). Nastavení vnitřních hodin se také může do jisté míry měnit s věkem.
• Naše biorytmy úzce souvisí také s příjmem potravy. Doba jídla by proto měla být pravidelná a zhruba stejná každý den.
• Nerespektování doby spánku a našich biorytmů často souvisí s obezitou. Je známo, že lidé, kteří spí méně než šest hodin nebo naopak více než devět hodin denně, jsou častěji obézní. Stejně tak lidé, kteří se stravují nepravidelně.
• Devastující vliv na naše přirozené biorytmy má hlavně práce v noci (noční směny). Noční práce by neměla trvat dlouhodobě. Podle některých studií existuje souvislost mezi mnohaletou prací v noci a některými druhy zhoubných nádorů, například rakovinou prsu. Chcete znát další rizikové faktory rakoviny prsu? Spočítejte si je právě u sebe na on-line kalkulačce.
• Lidem, kteří mají problémy se změnou zimního času na letní, odborníci doporučují zvýšenou fyzickou aktivitu. Rychlá chůze nebo běh prý stimuluje uvolňování látky serotoninu v mozku, který pomáhá posunout vnitřní biologické hodiny.
• Pokud máte v důsledku změny času problémy se spánkem, nesnažte se je řešit prášky na spaní, které celou situaci jenom zhorší. Jedinou vhodnou volbou jsou v tomto ohledu „přirozené“ léky s obsahem hormonu melatoninu, který se normálně zvyšuje v době, kdy je tělo připravené na spánek. Zjistit, zda spíte opravdu kvalitně, je snadné. Otestujte se.

Moderní člověk už asi nikdy nebude vstávat s východem a uléhat se západem slunce, i přesto se však můžeme naučit respektovat své vnitřní hodiny a své přirozené biorytmy využívat k našemu prospěchu. Proto příští změnu času vezměte jako výzvu a naskočte na pravidelnou vlnu svého biorytmu!

(vek)

Zdroj:
www.timeanddate.com

Pokud máte zájem o další články, navštivte naši tematickou sekci Léčba deprese a psychiky