Menopauza – jeden z hlavních viníků inkontinence u žen

Co způsobí hormony

Menopauza neboli ukončení pravidelného menstruačního cyklu nastává zpravidla mezi 49. a 51. rokem života ženy a dochází při ní k postupné ztrátě funkce vaječníků, která má za následek pokles hladiny ženských hormonů, estrogenů. Jejich nedostatek způsobuje, že se tkáň v močových cestách vysouší, ztenčuje a je méně elastická, jde o tzv. urogenitální atrofii. Navíc také dochází k ochabování svalů močového měchýře i svalů pánevního dna. Riziko rozvoje inkontinence moči se zvyšuje, pokud žena v minulosti (vícekrát) rodila, potýká se s nadváhou či obezitou, v důsledku sedavého zaměstnání a stresu.

Hormonální substituce

Hlavním cílem prevence a léčby inkontinence moči v menopauze je zlepšení kvality života žen. V případě inkontinenčních obtíží v důsledku menopauzy má prokázaný pozitivní vliv zejména hormonální substituce estrogenů. Ženy standardně užívají jak estrogeny, tak gestageny, které mají vliv na růst děložní tkáně. Ženám po hysterektomii (chirurgickém odstranění dělohy) se podávají pouze estrogeny. Hormonální substituce může být systémová nebo lokální pomocí vaginálních čípků, krémů, tablet nebo pesaru. Každopádně jde o léčbu pravidelnou a dlouhodobou a pozitivní efekt léčby lze očekávat zhruba po 4–6 týdnech.

Úprava životosprávy a cvičení

Léčba močové inkontinence v období menopauzy má svá specifika a vychází z objektivního nálezu a subjektivních potíží pacientek. Mezi základní možnosti ovlivnění inkontinence moči patří konzervativní léčba, která spočívá v první řadě ve změně životosprávy. Jde zejména o úpravu stravovacích návyků a s ní související redukci tělesné hmotnosti, omezení kouření, snížení stresu a pravidelné cvičení pro posílení pánevního dna. K cvičení se využívá soustavy tzv. Kegelových cviků, jde o stahování svalů pánevního dna, aniž by byla zapojena břišní stěna či hýžďové svaly. Při dlouhodobém, pravidelném a správném cvičení bývá úspěšnost tohoto tréninku až 80 %. Posílení svalů lze podpořit i vaginálními kónusy (sada závaží, která se zavádí do pochvy).

Pokud je tato konzervativní léčba nedostatečná, močovou inkontinenci lze dále ovlivnit medikamentózní léčbou (užívání léků), případně terapií chirurgickou.

Devastující vliv inkontinence

Inkontinence je velmi stresující stav provázený pocity nečistoty a nejistoty. (Nejen) ženy mu často uzpůsobují většinu svých aktivit včetně omezení pohybu jen na známá místa s blízkostí toalety. Uzavírají se do sebe, ztrácí sebedůvěru, nebo dokonce opouští zaměstnání, vyhýbají se společnosti a přátelům a přestávají sportovat, cestovat a navštěvovat kulturní akce. Také obvykle spí v oddělených postelích a vyhýbají se sexu a tím poškozují své partnerské vztahy. Navíc častý únik moči způsobuje i další onemocnění, jako jsou záněty urogenitálního traktu, svědění a podráždění kůže nebo rozvoj infekčních ekzémů.

Nezůstat s problémem o samotě

Nedávné průzkumy potvrdily, že většina pacientek má zábrany o svém problému mluvit a pomoc vyhledá v průměru po třech letech trvání obtíží. Do té doby se ženy o samotě velmi trápí a zkouší různé způsoby, jak nad inkontinencí zvítězit. Omezují příjem tekutin, což ale vede k dehydrataci a bolestem hlavy, používají menstruační vložky, které jsou však pro tyto účely naprosto nevhodné. Také často vyměňují své spodní prádlo a nosí tmavé oblečení, používají řadu osvěžovačů textilu a deodorantů a vzdávají se svého dosavadního života, což vede k prohloubení jejich velmi špatného psychického stavu.

Inkontinence moči patří mezi nejčastější potíže žen v menopauze. Důležitým prvním krokem v léčbě je přijmout tento problém a mluvit o něm s odborníkem, který zjistí přesnou příčinu samovolných úniků moči a nabídne možná řešení včetně velmi potřebné psychické podpory.

Také je důležité používat speciální inkontinenční pomůcky, kterých je v dnešní době velký výběr, poskytují každodenní komfort a na jejich úhradu přispívají zdravotní pojišťovny.

(jvi)

Zdroje:

1. Trněná Z. a Horčička L. Inkontinence a menopauza. Urologie pro praxi 2011; 12 (1): 29–31.
2. Horčička L. Estrogeny a inkontinence moči u žen. Urologie pro praxi 2019; 20 (3): 116–118.
3. https://www.solen.cz/pdfs/uro/2011/02/04.pdf
4. www.seni.cz