Meningokok - při objevení příznaků je třeba jednat rychle!

Hnisavý zánět mozkových blan způsobený meningokokem patří k nejznámějším a nejzákeřnějším onemocněním CNS. Postiženi jsou často mladí lidé a nemoc má rychlý průběh se špatným koncem.

Hnisavý zánět mozkových blan způsobený meningokokem patří k nejznámějším a nejzákeřnějším onemocněním CNS. Postiženi jsou často mladí lidé a nemoc má rychlý průběh se špatným koncem. #IMG#

Příčinou je infekce

Příčinou meningokokového zánětu mozkových blan je infekce baktérii s názvem meningokok.Bakterie se na mozkové obaly dostane nejčastěji krevní cestou.

Příznaky

Jedná se o zákeřné onemocnění, příznaky několik prvních hodin mohou napodobovat běžnou chřipku s vyššími teplotami a vyšší, než očekávanou únavou. Brzy poté nastávají teploty přes 39 stupňů a takzvaný meningeální syndrom. To jsou kruté bolesti hlavy se světloplachostí a zvracením. Nelze provést předklon hlavy, jsou bolestivé výstupy trojklanného nervu. Vědomí se zakaluje, objevují se celkové příznaky šoku. Kůže se pokrývá výsevem červených pupínků.

Co Vás čeká u lékaře

I při sebemenším podezření na meningokokovou infekci by neměl lékař otálet. Pacient s meningokokovou infekcí patří na jednotku intenzivní péče. Starost je opět zejména o životní funkce a zvládnutí infekčního šoku.

Diagnostika nemoci

Pro diagnostiku zánětu mozkových blan je nejcennější provedení takzvané lumbální punkce. Jedná se o odebrání mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Mozkomíšní mok neboli likvor bývá zakalen a je v něm obsaženo mnoho elementů zánětu. Dále je přítomen nižší obsah cukru, který spotřebovávají bakterie.

Léčba

Jednoznačná je terapie antibiotiky s dobrým prostupem do mozku. Jedná se nejčastěji o cefalosporiny, gentamycin a chloramefenikol.

Prevence a následky

K dispozici je očkování proti některým typům meningokoků. Po prodělané hnisavé meningitidě nemusí být žádné trvalé následky. Nicméně, někdy není průběh tak příznivý a zánět může přestoupit na mozkové žíly a způsobit pak mozkovou nedokrevnost. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, takzvanému hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku.