Když bylo Gabriele 16 let, začal ji dlouhodobě trápit kašel. Nepříjemné obtíže vyvrcholily pocitem dušnosti, která ji přivedla do ordinace praktického lékaře a poté i k plicnímu lékaři. Ten rozhodl o zhruba týdenní hospitalizaci a následných lázních. Lékaři tehdejší studentce střední zdravotní školy diagnostikovali alergické astma s vazbou na pyly břízy a trav a předepsali jí kortikosteroidy v inhalační formě. „Dá se říci, že od té doby mě nemoc nijak zvlášť neomezovala. Když jsem byla v 21 letech poprvé těhotná, vůbec jsem nevěděla, že nějaké astma mám,“ popsala Gabriela.
Pomalu každý měsíc na antibiotikách
Zcela jiná situace ovšem nastala při druhém těhotenství v roce 2008 a v období, jež následovalo. Alergolog jí několikrát musel měnit inhalační léčbu, ale bez většího efektu. „Od roku 2014 nemoc gradovala, pomalu každý měsíc jsem skončila na antibiotikách. Astma mě omezovalo i v běžných denních činnostech, kolikrát jsem třeba nebyla schopna přejít z místnosti do místnosti,“ uvedla pacientka.
Nejsou kortikosteroidy jako kortikosteroidy
V roce 2016 jí stávající lékař domluvil vyšetření v Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové u MUDr. Ireny Krčmové, CSc., v jejíž péči již zůstala. V té době již užívala systémovou tabletovou léčbu kortikosteroidy. „Pozitiva byla v tom, že jsem najednou byla schopna fungovat. Negativní byl fakt, že mi začala růst váha – celkem jsem přibrala 12 kilo, zvýšil se mi cukr v krvi, krevní tlak a začaly se mi objevovat otoky po celém těle,“ popsala.
Závažné nežádoucí účinky bývají bohužel u tohoto typu léčby časté. Kromě těch výše popsaných léčiva způsobují například řídnutí kostí (osteoporózu), úbytek svalové tkáně i depresivní příznaky. „Je to odlišné než u vdechovaných kortikosteroidů, kdy se jedná o dávky v mikrogramech, zatímco u dávek v tabletách a v infuzích jde o miligramy,“ uvedla MUDr. Krčmová.
Cílená biologická léčba rychle zabrala
Právě nežádoucí účinky dosavadní léčby, ale i nutnost astma stabilizovat vedly k další změně léčivých přípravků. Lékařka pacientce v srpnu roku 2018 předepsala cílenou biologickou léčbu. Tu mohou v České republice indikovat pouze lékaři v centrech těžkého astmatu, mezi která patří i FN Hradec Králové.
V tomto případě šlo o léky namířené proti receptoru jednoho z cytokinů, bílkovinám, které aktivují a podporují zánětlivou reakci při rozvoji astmatu. Přípravky se podávají injekcemi do podkoží, nejprve vždy po čtyřech (první tři dávky), poté další až po osmi týdnech.
„Už když jsem šla na druhou aplikaci, pociťovala jsem zlepšení svého zdravotního stavu zhruba o 95 %. Najednou jsem nepotřebovala sahat po kortikoidech. Po třetí injekci jsem se cítila už úplně dobře, mohla jsem fungovat v domácnosti, na zahradě, v práci jsem vyběhla tři patra, aniž bych se extrémně zadýchala,“ popsala Gabriela s tím, že dokonce s rodinou pomalým tempem zdolala vrchol Sněžky.
Po mnoha letech zcela bez příznaků
V důsledku vysazení systémových kortikosteroidů se pacientka také zbavila jejich nežádoucích účinků. Její váha se vrátila k normálu, stejně jako krevní cukr a tlak. Jak uvedla MUDr. Krčmová, cílem biologické léčby u těžkých astmatiků je nejen vysazení systémových kortikosteroidů, ale i omezení hospitalizací a návštěv na pohotovosti a také dosažení tzv. astmatu pod kontrolou, tedy bez kašle a ztíženého dýchání. To se u Gabriely po mnoha letech trápení podařilo a již dva roky tento stav trvá.
(lek)
Zdroj: Tisková konference a tiskové materiály Astma Zero ze dne 21. 10. 2020
