Jak zvládat onkologickou léčbu nejen v době koronaviru?

Život „s nastraženýma ušima“ je sice vzhledem k nemoci a důsledkům její léčby namístě, dlouhodobě je ale velmi vyčerpávající. Když se navíc ve světě vyskytne nová virová komplikace, která sama o sobě vybízí ke zvýšené ostražitosti, tlak na opatrnost už může vyčerpávat příliš. Jak si poradit v době nového koronaviru, když mám rakovinu? Co mohu udělat, abych byl/a v bezpečí? Jak zvládnout obavy z toho, že jsem já nebo můj blízký nemocný v „rizikové skupině“?

Chraňte se navzdory uvolňujícím se opatřením

Jedním z důsledků onkologické léčby je snížení obranyschopnosti organizmu, a proto jsou rouška, dezinfekce a zvýšená hygiena součástí života pacienta i bez koronavirové epidemie. Hygienická opatření týkající se nyní i širší veřejnosti postupně ztrácejí na přísnosti, což by mělo zvýšit obezřetnost onkologických pacientů a jejich nejbližšího okolí. Úplná izolace není nutná, pro pohyb na místech se zvýšenou fluktuací lidí je ale doporučeno si vybrat čas s pravděpodobně nižší koncentrací osob. Někdy je možné i nadále využívat nákupů prostřednictvím donáškových služeb, spojení na dálku přes telefon a dostatečného rozestupu při sociálním kontaktu, což může snížit pravděpodobnost nákazy koronavirem i v době, kdy okolní svět již bude fungovat bez epidemiologických opatření.

Dodržujte doporučení svého onkologa

Specifická doporučení se mohou lišit v závislosti na typu nemoci a léčby nebo na fázi terapie, a proto je důležité následovat konkrétní doporučení svého onkologa. Je velmi pravděpodobné, že koronavirus zasáhl i do fungování oddělení onkologie, které o vás pečuje. Kromě toho, že se vás možná personál při vstupu do nemocnice táže na známky virózy, je také možné, že se prodlužuje nebo komplikuje příjem k hospitalizaci. To neznamená, že se nacházíte v prostředí, kde se nový koronavirus vyskytuje nebo že by měl ohrožovat vaši léčbu. Zpravidla se jedná o preventivní opatření, která vás mají chránit. Pokud máte pochybnosti o léčbě v době epidemie, neváhejte se zeptat svého ošetřujícího lékaře.

Sledování zpráv o rakovině i koronaviru omezujte

Snížit obavu o zdraví v době těžké nemoci není lehký úkol. Sama onkologická diagnóza přináší do života nejistotu, natožpak když se ve společnosti objeví další útočník na zdraví – virus. Přesto se lze i nyní pravidelně věnovat činnostem, které ani rakovina, ani koronavirus neovlivní. Může se jednat o každodenní rituály, jako například o ranní kávu nebo večerní koupel, které si lze užít i za aktuálně nepříznivých podmínek. Takové činnosti je vhodné vyhledávat a aktivně zapojovat do svého života. Obecně je dobré vyhledávat a tvořit chvíle, do kterých nevstupuje ani jedna z nemocí. Stejně tak omezit sledování zpravodajství o obou z nich. Důležité informace se k vám dostanou, i když je nebudete aktivně vyhledávat. Osvěžující pro vás může být jakákoliv chvíle, ve které nemusíte nemoci zohledňovat. Najít místo, kde si mohu bez obav sundat roušku a nadechnout se čerstvého vzduchu, může být úlevou od všudypřítomné opatrnosti.

Vnímejte své potřeby

Rakovina v době koronaviru není zátěží jen pro pacienta, ale také pro jeho blízké okolí. Zvýšený tlak při péči o onkologicky nemocného mohou pociťovat nejen příbuzní pacientů, ale také zdravotnický personál.

K úlevě všech zúčastněných stran může sloužit ujasnění vlastních potřeb a vyhledání těch správných cest k jejich uspokojení. Manželka hospitalizovaného pacienta s leukemií, kterého z důvodu epidemie infekce covid-19 nebude možné na oddělení navštívit, bude potřebovat zrealizovat kontakt se svým mužem. V takovém případě je důležité najít jiné než osobní cesty komunikace, eventuálně nabídnout pomoc se zprostředkováním spojení nebo zajištěním pravidelných zpráv o pacientovi.

Pečující sestřičce ulehčí práci, když bude pacient sám hlásit fyzické změny po propustce z lůžkového oddělení onkologie. V takovém případě je důležité nemocného instruovat, o jaké změny se může jednat nebo kdy a jak je má hlásit, a domluvit se s kolegy na jejich záznamu.

Lékař možná bude potřebovat, aby pacient chodil na ambulantní kontrolu v pozdních odpoledních hodinách, aby ho ochránil před davy pacientů po ránu. V takovém případě je důležité informaci dopředu pacientovi ozřejmit a poprosit sestřičku, aby dbala na dobu objednání toho konkrétního pacienta.

Vzájemné potřeby a jejich komunikace mohou významně podpořit spolupráci při zvládání této nelehké doby. Navíc většina onkologických pracovišť v dnešní době zaměstnává také podpůrné pracovníky (psychology, duchovní), kteří mohou v náročné situaci pomoci. Pacienti i sekundárně zasažení, ať už jde o příbuzné, nebo o ošetřující personál, by se neměli ostýchat při využití daných služeb v případě potřeby.

Mgr. Veronika Dostálová

Zdroje:

Angenendt G. Psychoonkologie v praxi: psychoedukace, poradenství a terapie (2010). 1. vyd. Praha: Portál. ISBN: 978-80-7367-781-7.

Slavíková Š., Čadková Svejkovská M. & Chrdlová M. Psychosociální minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké (2018). 3. vyd. Praha: Amélie z.s. (www.amelie-zs.cz)

Vymětal J. Lékařská psychologie (2003). 3. akt. vyd., Praha: Portál. ISBN 80-7178-740-X.

https://www.cmpsy.cz/?page=onas

https://www.cancerresearchuk.org/about-cancer/cancer-in-general/coronavirus-and-cancer