Výsledky národního průzkumu v onkologických ambulancích: Většina českých onkologických pacientů je v riziku podvýživy
Téměř 60 % onkologických pacientů je v riziku podvýživy.
Až 40 % onkologických pacientů je podvyživených již při stanovení diagnózy. Neplánované hubnutí může mít zásadní vliv na úspěšnost léčby, a dokonce i na úmrtnost pacientů. Přesto je specializovaná nutriční péče doporučena pouze necelé desetině pacientů. Vyplývá to z průzkumu NutriAction, který probíhal od ledna do června 2011 v 52 českých onkologických pracovištích a jehož se zúčastnilo více než 4 000 ambulantních onkologických pacientů.
Podle výsledků výzkumu NutriAction je riziku podvýživy vystaveno 58,1 % onkologických pacientů, z toho více než 20 % je ve středním až extrémním riziku. „Více než polovina pacientů potřebuje nutriční podporu, pětina dokonce akutně,“ říká MUDr. Přemysl Škaloud, marketingový ředitel společnosti Nutricia. Dopady na nemocného jsou přitom velmi zásadní – pobyt podvyživených pacientů v nemocnici se prodlužuje o 20 – 50 %, zvyšuje se riziko komplikací, dochází k přerušení protinádorové léčby, klesá účinnost léků, roste úmrtnost a samozřejmě také náklady na léčbu.
Samotná onkologická léčba je často velmi agresivní a má řadu nežádoucích účinků, které výrazně zhoršují stav výživy. Nejčastější jsou nechutenství, nevolnost, zvracení, průjmy, bolestivé polykání a v neposlední řadě i zhoršení psychického stavu. „Při léčbě onkologického pacienta musíme využívat všechny možné způsoby podpůrné léčby. Jednou z možností, která by neměla být opomíjena, je nutriční podpora, bez níž je účinná onkologická léčba prakticky nemožná,“ říká předseda České onkologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Dobře živený pacient se rychleji zotavuje po operaci, zvládne vyšší dávku záření a mívá méně nežádoucích účinků onkologické léčby.
I obézní člověk může být podvyživený
Podvýživou je ohrožen nejen hubený člověk, ale i člověk na pohled obézní. „Nechtěný úbytek hmotnosti o 5 % za 3 měsíce - což je například u člověka vážícího 70 kg pouhých 3,5 kg, již svědčí o riziku podvýživy,“ říká MUDr. Přemysl Škaloud. Nechtěná ztráta hmotnosti během nemoci je nežádoucí, většinou se totiž jedná o ztrátu svaloviny včetně srdečního a dýchacího svalstva.
Téměř 50 % onkologických pacientů ve výzkumu uvedlo, že v průběhu posledních 6 měsíců neplánovaně zhublo. „Již úbytek váhy vyšší než 5 % přitom zhoršuje prognózu onemocnění, úbytek váhy vyšší než 10 % před operací může být dokonce rizikovým faktorem úmrtnosti,“ varuje profesor Jiří Vorlíček.
V roce 2007 bylo nově nahlášeno 76 000 zhoubných novotvarů, což představuje pětiprocentní meziroční nárůst u mužů a sedmiprocentní nárůst u žen. V České republice působí v současné době pouze 76 nutričních ambulancí (zdroj: www.skvimp.cz). Nutriční terapeutky (dříve dietní sestry) jsou dostupné převážně pouze v rámci hospitalizace v nemocnicích. Počet odborníků na výživu tedy není v současné době dostatečný, v posledních letech se však situace zlepšuje. „Naším cílem je, aby v každém komplexním onkologickém centru byl odborník, který se bude výživou cíleně zabývat. Může to být onkolog, gastroenterolog, v úvahu určitě připadají i jiné specializace,“ dodává profesor Vorlíček.
Vzhledem k nedostatku odborníků je ve výživě onkologického pacienta naprosto zásadní role rodiny i aktivní přístup pacienta samotného. Rodina je obvykle první, která si nechutenství nebo hrozící podvýživy všimne. Rodina také může nejvíce pomoci. Kromě úpravy dietního režimu odborníci doporučují přípravky tekuté výživy Nutridrink, které zvyšují příjem energie, bílkovin, vitaminů, minerálů, vlákniny, a které jsou běžně k dostání v lékárnách. Informace mohou pacienti i rodina najít na stránkách www.vyzivavnemoci.cz.
Podvýživa se netýká pouze onkologických pacientů
Kromě onkologických pacientů patří mezi podvýživou nejvíce ohrožené také senioři, pacienti s onemocněním trávicího traktu, neurologičtí pacienti nebo lidé podstupující "velkou" operaci.
Náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou dosahují v Evropské unii podle posledních odhadů přibližně 170 miliard eur, v České republice je to pak přibližně 60 miliard Kč, které by mohly být dostatečnou prevencí zásadně sníženy. „Náklady nutriční péče jsou ve srovnání s farmakoterapií určitě řádově nižší a zcela jistě se vyplatí,“ shrnuje profesor Vorlíček a dodává: „Bohužel tento prospěch není vždy jednoduché kvantifikovat, on prostě někdy není vidět. Proto je tak těžké některé kolegy přesvědčit, aby svoji pozornost upírali i tímto směrem.“
Co je NutriAction
NutriAction je celosvětovou aktivitou společnosti Nutricia. V České republice proběhl jako celonárodní screening u pacientů v onkologických ambulancích, bez ohledu na onkologickou diagnózu, stádium onemocnění a způsob léčby v lednu až červnu 2011 v celkem 52 onkologických pracovištích. Jednoduchý anonymní dotazník hodnocení nutričního rizika u onkologicky nemocných v ambulantní péči byl vytvořen Pracovní skupinou nutriční péče v onkologii (www.linkos.cz) a je založený na spolupráci lékaře, zdravotní sestry a pacienta. Do průzkumu se zapojilo celkem 4 363 pacientů.
Praha, 8. 11. 2011
