Vysoká hladina krevních tuků: co s tím?

Porušené hodnoty krevních tuků jsou velmi zákeřné. Dlouho se nemusí nijak projevovat, ale když o sobě dají vědět, tak pořádně. Mohou vést ke vzniku infarktu nebo třeba mrtvice. Proto je nutné je občas kontrolovat a hlavně je držet v mezích normy.

Pokud trpíte dyslipidémií, znamená to, že je něco v nepořádku s hladinou tuků ve vaší krvi. Může jít o vysoký LDL- nebo celkový cholesterol, triacylglyceroly nebo naopak o nízký „hodný“ HDL-cholesterol. Dyslipidémii však neléčíme proto, aby se výsledky „vešly“ do tabulek, ale protože je to závažný rizikový faktor kardiovaskulárních příhod (např. anginy pectoris, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Jak a kdy bude léčba dyslipidémie zahájena, o tom rozhoduje lékař na základě stanovení kardiovaskulárního rizika.

Něco změnit můžeme, něco ne 

Existuje mnoho faktorů, které toto riziko zvyšují. K těm ovlivnitelným patří například:

• kouření,
• obezita,
• nedostatek tělesného pohybu,
• stres,
• vysoký krevní tlak,
• cukrovka.

Co změnit nelze, to je:

• věk (nad 45 let u mužů, nad 55 let u žen),
• pohlaví (muži mají riziko vyšší),
• rodinný výskyt infarktu myokardu, cévních mozkových příhod a ischemické choroby dolních končetin.

Před začátkem léčby je potřeba kromě celkového rizika stanovit typ dyslipidémie a určit cílové hodnoty, kterých by se mělo dosáhnout. Ty se u různých pacientů mohou lišit. Například hraniční hodnota celkového cholesterolu, která je pro zdravé lidi 5 mmol/l, se u pacientů s vyšším kardiovaskulárním rizikem snižuje na 4 mmol/l. Podobně je tomu i u LDL-cholesterolu. Podle toho se poté vybírá vhodná terapie. 

V hlavní roli nejen léky  

Je důležité si uvědomit, že k řešení dyslipidémie se nevyužívají jen léky. Stejně důležitý je i správný jídelníček a další režimová opatření, například dostatek pohybu. Preparáty na dyslipidémii se podávají u pacientů:

• s vysokým kardiovaskulárním rizikem,
• v sekundární prevenci (to znamená například po prodělaném infarktu myokardu),
• pokud režimové a dietní změny nedosáhnou kýženého výsledku.

V současné době se používají hlavně dvě skupiny léků. Statiny snižují syntézu cholesterolu v játrech a používají se hlavně ke snižování LDL-cholesterolu. Fibráty ovlivňují především metabolismus triacylglycerolů a lehce zvyšují HDL-cholesterol. Obě skupiny preparátů je nutné užívat dlouhodobě a pravidelně. Léčba by se neměla přerušovat, a to ani po úpravě laboratorních hodnot.

Takzvaný „vysoký cholesterol“ má dnes skoro každý. Některé dyslipidémie je možné zvládnout jen pomocí změny životního stylu, jindy je potřeba nasadit léky. Všechny poruchy hladiny tuků v krvi je ale potřeba řešit, protože jejich následky mohou být velmi závažné.

Zdroj: www.svl.cz