Jak se rakovina vzdaluje, cítím se volněji

V souvislosti s rakovinou prsu lze termínu „přeživší“ užít po překonání fáze následující po stanovení diagnózy, na jejíž řešení se zaměřuje aktivní léčba. Prodloužené přežití popisuje stav pacientů, kteří aktivní léčbu dokončili a jsou pečlivě sledováni z hlediska návratu (recidivy) nemoci. Trvalé přežití potom označuje jedince žijící již několik let po ukončení léčby rakoviny s minimálním rizikem, že se vrátí. Právě do tohoto stadia se pomalu dostává Petra Havlová.

Problém odhalilo rutinní vyšetření

V dubnu roku 2018 se Petra Havlová dostavila na rutinní vyšetření prsou, k němuž byl využit mamograf, a protože má hustou prsní tkáň, také ultrazvuk. Bylo jí tehdy 48 let, v rodinné anamnéze se rakovina prsu nevyskytovala, a protože při každoročním provádění kontrol byla důsledná, nelámala si příliš hlavu s tím, že jeden rok je kvůli zaneprázdněnosti v zaměstnání a narození vnučky zanedbala. Když ji po absolvování vyšetření kontaktoval lékař s tím, že by potřeboval testy zopakovat, necítila se zneklidněna, protože si myslela, že je jen příliš pečlivý.

Nejen zvětšená mízní uzlina

„Když mi prováděl druhý ultrazvuk, sledovala jsem obrazovku a viděla velký útvar připomínající fazoli, který z pravého prsu přecházel až do podpaží,“ popisuje zážitek z druhého ultrazvukového vyšetření. Následně jí byl okamžitě proveden odběr tkáně k rozboru (biopsie), na jehož základě se prokázalo, že fazolovitý útvar je zvětšená mízní (lymfatická) uzlina. Zpočátku tedy nebylo jasné, zda se jedná pouze o tzv. lymfom (nádorové onemocnění mízního systému), nebo o rakovinu prsu. Další vyšetření včetně magnetické rezonance ale nakonec určila, že paní Havlová trpí triple negativním karcinomem prsu druhého stadia. Lékařům se však nedařilo nalézt původní nádor.

Na odstranění prsu naštěstí nedošlo

Přestože paní Petra nemusela podstoupit odstranění celého prsu (mastektomii), čekala ji operace, během níž lékaři odstranili dvanáct lymfatických uzlin z podpaží. U pěti z nich bylo zjištěno, že obsahují buňky rakoviny prsu. Protože lékaři nedokázali určit místo, odkud se rakovina rozšířila, byla paní Petře doporučena chemoterapie.

Chemoterapie jako prostředek k přežití

„Řekla jsem si: Musíš udělat to, co musíš,“ vzpomíná a dodává, že nad tím, zda chemoterapii podstoupí, či nikoliv, ani příliš neuvažovala. „Chtěla jsem žít, tak jsem musela bojovat,“ vysvětluje. „A chemoterapii jsem vnímala jako prostředek,“ dodává. Nakonec paní Havlová absolvovala osm cyklů chemoterapie, která jí brala mnoho energie a působila silné nevolnosti. „Trpěla jsem bolestmi nohou a kloubů, ale pořád jsem si opakovala, že jestli překonám tohle, dokážu už potom projít čímkoliv,“ vybavuje si.

Kromě chemoterapie vydržela navíc pět a půl týdne radiační terapie, celkem 25 sezení. Přesto všechno pokračovala ve výkonu svého povolání jako programová manažerka lékařské komunikační společnosti.

Touha nevypadnout z běžného života ji posouvala dál

„Nechtěla jsem si připustit, že by mohlo být něco jinak. Nechtěla jsem se vzdát života, který jsem vždycky milovala. Takže jsem se snažila dělat to, co šlo, úplně normálně, jako kdyby žádná nemoc nebyla. To samozřejmě neznamená, že bych se přepínala – to by ani nešlo. Když mi bylo špatně, ležela jsem, ale když jsem mohla, šla jsem něco dělat. Dodávalo mi to sílu a víru, že to přežiji,“ vypráví a dodává, že bez podpory rodiny, přátel a kolegů by se jí toto náročné období nepodařilo překonat.

Ztratila své milované vlasy, nabyla ale nové naděje

„Jednou z nejtěžších věcí pro mě byla ztráta vlasů,“ přiznává paní Havlová. Vždy měla dlouhé lesklé a husté vlasy, o které vlivem chemoterapie přišla, a předtím, než jí začaly vypadávat, ji velmi bolely. Před pár měsíci paní Havlová oslavila jednoleté výročí od dokončení chemoterapie a k její velké radosti vlasy od té doby viditelně povyrostly. „Věřím, že zase dorostou a budou mou chloubou tak, jak tomu bylo předtím. I když už možná nikdy nebudou tak dlouhé,“ usmívá se.

Strachu a stresu nedává v životě už prostor

Petra Havlová se dnes stále věnuje naplno své práci i rodině, pravidelnému pohybu (ráda má zejména jógu a dlouhé procházky přírodou), dbá na správnou životosprávu a užívá si, že se jí začíná vracet chuť k jídlu i radost ze života. „Vím, že triple negativní rakovina prsu není hormonálního původu a že má vyšší míru recidivy než jiné typy rakoviny prsu,“ říká a pokračuje: „Přesto jsem přesvědčena o tom, že když jsem přežila to, co jsem přežila, už mě nic nepoloží. Navíc mám za sebou tým skvělých lékařů, kteří mě pravidelně kontrolují a sledují. Přemýšlím o nich jako o svých andělech strážných.“

Podle vlastních slov se snaží radovat z každého dne, užívat plnými doušky přítomnosti a nestrachovat se o budoucnost. „Strach a stres, to jsou zárodky všech problémů, rakovinu nevyjímaje,“ přemýšlí nahlas a uzavírá: „Proto jsem se rozhodla nedat jim již ve svém životě prostor. A věřím, že když se mi podaří udržet od těla je, nevrátí se ani rakovina.“

Více informací o tomto tématu se dozvíte na www.lecba-rakoviny.cz.

(kahá)

Zdroje:

https://www.sharecancersupport.org/breast-cancer/breast-cancer-stories/

https://www.cancercenter.com/patient-stories/miriamt

https://health.usnews.com/conditions/cancer/breast-cancer/articles/stories-from-breast-cancer-survivors

https://ww5.komen.org/StoriesofInspiration.html

https://www.healthline.com/health/stage-4-breast-cancer-stories-survivorship

https://www.nytimes.com/2011/10/11/health/11brody.html

https://komencolorado.org/get-involved/stories/personal-stories-2/

https://www.zdravaprsa.cz/zdrava-prsa/skutecne-pribehy/

https://www.mojemedicina.cz/pruvodce-pacienta/diagnozy/zhoubne-nadory-prsu.html

http://www.klaudianovanemocnice.cz/rakovina-prsu-pribeh-se-stastnym-koncem/d-1056

https://www.marianne.cz/clanek/rakovina-prsu-podpora-blizkych-pomaha-dokazuji-pribehy-zen