Proč stále přibývá pacientů s rakovinou?

Delší život i biologický limit organizmu

Během posledních let se výrazně prodloužila střední délka života populace – žijeme déle a rakoviny se dožije více lidí. Velká část nových onkologických pacientů je starší 60 let a v tom je zakopaný pes. Po celé 19. století byla střední délka života mezi 30 a 40 lety, zatímco dnes se pohybujeme kolem osmdesátky. O věkové závislosti výskytu rakoviny se můžete přesvědčit zde.

Za nárůst počtu onkologických pacientů paradoxně může i pokrok v medicíně. Ta totiž postupuje v prevenci a léčbě řady onemocnění. Čím dál lépe zvládáme překonat nemoci srdce, chronické záněty a další problémy, až se dostáváme k samotnému biologickému limitu. A ten určuje mimo jiné i „chybovost“ v dělení buněk a vznikající rakovinné bujení.

Rakovina se stává chronickým onemocněním 

Onkologické nemoci přestávají být smrtelné: nových případů přibývá, ale úmrtnost se nezvyšuje. Z rakoviny se postupně stává chronické onemocnění, s nímž se dá žít. K tomu přispívá jednak prevence, která umožňuje nalézt a léčit rakovinu v době, kdy je to ještě možné, ale také vývoj nových léků. Ty umí nejen lépe rakovinu odstranit, ale také eliminovat nežádoucí účinky onkologické léčby, což činí terapii úspěšnější a vrací pacienty do kvalitnějšího života.

Cestování a životospráva 

Naše chování s v mnoha ohledech za poslední léta změnilo. Lidstvo cestuje v míře, jakou nikdy dříve nezažilo, a proto koluje daleko více virů než v minulosti. Infekce, které jsme považovali za tropické, jsou dnes běžné i u nás (například viróza známá pod názvem ruka–noha–ústa). Viry mají na rozvoj nádorů velký vliv a nejen na ně. Umějí nastartovat i autoimunitní onemocnění.

I v jiných oblastech se chováme jinak než naši předci. Více se opalujeme, a to i v regionech, kde nejsme na intenzitu slunečního záření adaptováni. Více pijeme alkohol, méně se hýbeme, máme jinou skladbu stravy. Jsme promiskuitnější. Více kouříme, a protože déle žijeme, stihneme vykouřit daleko víc.

Zásahy do přírodních pochodů 

Za výskytem rakoviny mohou stát i naše zásahy do přírodních pochodů, které dříve fungovaly jako selekce silnějších jedinců, ale bez kterých si naši společnost těžko dovedeme představit. Léčbu neplodnosti, očkování nebo zachraňování nedonošenců přece nevzdáme „v zájmu zdravého genomu lidstva“. Pomoc slabším a potřebným je základní hodnotou naší civilizace.

Na počet nově odhalených případů má vliv i moderní medicína, která dokáže například u mužů ve vyšším věku odhalit karcinomy prostaty, které rostou pomalu a své nositele nikdy nemohou stihnout zabít. S dřívějšími vyšetřovacími metodami a přístupem ke zdraví seniorů by tyto nádory nikdy nebyly odhaleny. Zkrátka více se ptáme, a tak se více dozvídáme.

Rakovina by nás měla strašit jen do té míry, abychom se odhodlali chodit na preventivní vyšetření a chovat se tak, abychom si zbytečně neškodili. Staré dobré „šetři se“, jak říkávaly naše babičky, je stále aktuální.

(pez)

Zdroje:

https://www.linkos.cz/narodni-onkologicky-program/co-musite-vedet/ceska-republika-a-rakovina-v-cislech/

https://scienceblog.cancerresearchuk.org

https://ourworldindata.org