Dokáže léčba plně nahradit přirozený růstový hormon?

Umělá náhrada růstového hormonu podávaná v injekcích umožnila desetitisícům dětí dosáhnout normálního vzrůstu.

Od té doby, co byla do praxe zavedena léčba nedostatku růstového hormonu jeho umělou náhradou podávanou v injekcích, umožnil tento lék již desetitisícům dětí dosáhnout normálního vzrůstu a víceméně se bez problémů začlenit do společnosti. Přesto dodání žádné látky zvenčí nemůže mít v organismu stejně dokonalý účinek, jako když si tuto látku vytvoří tělo samo.

Co dokáže „umělý“ růstový hormon

Vždy přibližně jedno ze 4 000 dětí trpí již od narození nedostatkem růstového hormonu. Další děti mohou tuto poruchu získat v průběhu svého života, například v důsledku léčby zhoubného nádoru ozařováním. Všem těmto dětem, které přitom trpí velmi malým vzrůstem, přinese léčba umělým růstovým hormonem většinou výrazné zlepšení. Naopak růstový hormon se nedoporučuje podávat dětem, které sice nerostou, avšak jejich tělo má růstového hormonu dostatek.

Injekce růstového hormonu užívá dítě každý den a jeho lékař-endokrinolog-by měl pravidelně kontrolovat aktuální růst dítěte. Podle něho pak případně upravuje velikost dávek růstového hormonu. Léčba trvá tak dlouho, dokud dítě roste, a růst definitivně končí ve chvíli, kdy se zcela uzavřou růstové štěrbiny dlouhých kostí tvořené chrupavkou. Chrupavčité růstové štěrbiny totiž umožňují růst kosti do délky, a jakmile se dokončí jejich přeměna v pevnou kost, dítě již nemá žádnou možnost vyrůst.

Během několika měsíců po zahájení léčby růstovým hormonem se růst do té doby malého dítěte obvykle dramaticky zrychlí. Během prvního roku užívání růstového hormonu může původně velmi malé dítě růst i dvakrát tak rychle než jeho vrstevníci. V následujících letech se tempo růstu většinou zase o něco zpomalí, je však stále rychlejší než růst ostatních dětí. To umožní léčenému dítěti, které původně ve své výšce výrazně zaostávalo za svými vrstevníky, aby se zařadilo mezi průměr.

Každá léčba má i své vedlejší účinky

Léčba umělým růstovým hormonem nepochybně znamená nenahraditelnou šanci pro děti s nedostatkem růstového hormonu, které by jinak jejich extrémně malá výška hendikepovala v celém dalším životě. Na druhou stranu růstový hormon dodávaný zvnějšku nemůže nikdy vlastní činnost organismu dokonale nahradit a sladit se optimálně s dalšími pochody, které v těle právě probíhají.

Účinky léčby jsou u každého dítěte individuální. Kromě toho, že dítě může i při léčbě zůstat relativně menší než většina jeho vrstevníků, se mohou objevit i nežádoucí účinky léčby růstovým hormonem. Mezi nejčastější patří například bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů, hromadění tekutin v těle, vyšší krevní tlak nebo lokální reakce po aplikované injekci.

(vek)

Zdroj: en.wikipedia.org