Antihistaminika mohou pomoci při infekční rýmě jen alergikům
Otázkou účinnosti volně prodejných léků a antihistaminik při běžném nachlazení se studie zabývají již od roku 1949. Většina takových onemocnění je virového původu a jejich průběh je u dosud zdravých jedinců mírný.
Podpora, která se počítá
Kromě antivirotik používaných při léčbě chřipky nebo onemocnění herpetickými nebo RS viry cílené léky na další běžná virová respirační onemocnění nemáme. Podává se ale celá řada léků podpůrných, které si většinou pacient kupuje a hradí sám. Jejich účinnost je však sporná a většina seriózních studií, které se tímto tématem zabývaly, neprokázala žádný rozdíl při léčbě některým z volně prodejných léků a neaktivní atrapou.
Léky na alergii i při rýmě?
Antihistaminika jsou léky používané k léčbě alergií. S jejich doporučením při běžném nachlazení se však často setkáváme také. Účinek u nealergiků ale prokázán nebyl. Vysvětlení jejich přínosu při léčbě nachlazení by mohlo být pouze takové, že pacient trpí dosud nepoznanou alergií. V tom případě může antihistaminikum přinést při nachlazení úlevu, protože tlumí alergickou složku zánětu. Podávání antihistaminik staršího typu, tzv. první generace, může být prospěšné z jiného důvodu – působí ospalost, a pokud je podáno na noc, pacienti lépe spí.
I léčená rýma může trvat týden
Samotný antihistaminický efekt se u nealergiků neuplatní. Praxe léčby nachlazení je však taková, že pacienti místo klidu na lůžku vyžadují léky, které je mají zázračně uzdravit bez dodržení klidu a odpočinku. Takové léky ale zatím ani moderní medicína nemá a je nutné nechat i dnes část ozdravného procesu na vlastních obranných pochodech našeho těla, kterým ale musíme dopřát čas a klid.
Víra tvá tě uzdraví
Kupování léků na nachlazení má nejspíše význam pouze psychologický – víra také uzdravuje. Jediný prokazatelný efekt tyto léky mají tehdy, pokud jsou v nich obsaženy látky k tlumení teploty. Potom po jejich požití teplota klesá a pacientovi se uleví. Průběh nemoci však ovlivněn není.
(van)
