Antibiotika ztrácejí svou sílu. Kvůli jejich nezodpovědnému užívání až třetinou Čechů
Kampaň spojená s projektem Státního zdravotního ústavu Prevence antibiotické rezistence, spuštěná u příležitosti Evropského antibiotického dne (18. listopadu) a Světového antibiotického týdne (18.–24. listopadu), má Čechy přimět ke změně v užívání antibiotik. Prevence v tomto ohledu hraje zásadní roli, protože následky rezistence bakterií na antibiotika si uvědomuje málokdo. Jejím posilováním totiž neškodíme jen sami sobě, ale i svému okolí, a dokonce můžeme celé lidstvo vrátit do situace, kdy i menší zranění či běžné infekce budou bez příčinné léčby pomocí antibiotik smrtelné.
Zbytečným užíváním antibiotik v případech, kdy ve skutečnosti nejsou potřeba, vzniká tzv. antibiotická rezistence, bakterie (nikoliv naše tělo) se tedy stávají vůči nim postupně odolné, odborně rezistentní. Pokud se totiž bakteriím začne podáváním antibiotik bránit v přežití a rozmnožování, hledají si nové cesty, jak se působení antibiotik vyhnout. Dochází tak ke vzniku různých mutací, které vedou k tomu, že antibiotika na bakterie působí hůře, nebo na ně dokonce přestávají působit vůbec. Pokud tedy antibiotika nejsou užívána správně, bakterie to naopak může posílit.
_________________________________
Terminologické okénko: Jaký je rozdíl mezi mikrobiální, antimikrobiální a antibiotickou rezistencí?
Bakterie patří mezi mikroby (mikroorganismy), ale nejsou pro ně synonymem, počítají se mezi ně také např. houby, viry a paraziti. Jedná se tedy o širší termín. Antimikrobiální prostředky zase zahrnují antibiotika, ale nejsou jen jiným názvem pro ně, jedná se o prostředky likvidující nebo omezující rozmnožování mikrobů, antimikrobiální rezistence je tedy rezistence vůči použití antimikrobiálních prostředků obecně, nejen antibiotikům. Mikrobiální rezistence je vlastnost mikrobů (včetně bakterií), antimikrobiální rezistence je fenomén, v jehož rámci mikrobi začínají být rezistentní vůči prostředkům určeným proti nim, a antibiotická rezistence je rezistence bakterií vůči antibiotikům jako jednomu z antimikrobiálních prostředků.
_________________________________
Antibiotickou rezistenci označila Světová zdravotnická organizace za problém veřejného zdraví číslo jedna
Již v současnosti ve světě kolují baterie, proti kterým jsou dostupná antibiotika neúčinná. V těchto případech je možné jen zvýšit dávky antibiotik, nasadit jejich jiný druh či tzv. rezervní antibiotika. Tyto možnosti jsou ovšem spojeny s větší náporem na tělo nemocného a větším počtem nežádoucích účinků. I na ně se navíc bakterie mohou stát rezistentní a poté je již nebude čím nahradit.
Antibiotickou rezistenci je možné vidět už i v praxi – odolnost původce streptokokové angíny vůči jednomu druhu antibiotik, která se zařazují mezi ty se středně širokým spektrem, tzv. makrolidům, se během několika let zvýšila z jednoho na šestnáct procent. To je důvod, proč téma již v 90. letech začalo získávat na pozornosti, od roku 1998 je považováno za závažný problém, který ohrožuje populaci států Evropské unie, a od té doby se na mezinárodní úrovni intenzivně diskutuje, jak dalšímu rozvoji antibiotické rezistence zabránit. V roce 2014 Světová zdravotnická organizace dokonce označila antibiotickou rezistenci za vůbec největší hrozbu pro veřejné zdraví.
A nejedná se jen o antibiotika užívaná lidmi. „Rozvoj antibiotické rezistence je stimulován spotřebou antibiotik a jejich selekčním tlakem bez ohledu na to, pro koho nebo kde se antibiotika používají. Ačkoliv neexistuje přímý kauzální vztah mezi jejich spotřebou v zemědělství a výskytem antibiotické rezistence u bakterií, které vyvolávají infekce u lidí, spotřeba v zemědělství se podílí na vzniku rezistence u patogenů, které se k nám ze zvířat dostávají (např. salmonela nebo campylobacter, původci gastroenteritid). Rezistence k některým druhům antibiotik, která se v zemědělství masivně využívají, se tak dává do souvislosti s jejich používáním,“ vysvětluje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
K šíření rezistentních bakterií dlouhodobě přispívá i cestování a globalizace.
Namísto dostačujících úzkospektrých antibiotik se stále častěji předepisují širokospektrá
Problém antibiotické rezistence ještě prohlubuje stále častější předepisování tzv. širokospektrých antibiotik. „Širokospektrá antibiotika rozvoj rezistence více stimulují, protože ovlivňují více druhů bakterií naráz. Vznik rezistence je pak pravděpodobnější,“ říká doc. Žemličková. A to přesto, že penicilin u některých diagnóz, např. streptokokové angíny nebo některých zápalů plic, funguje mnohem lépe a někteří lékaři se k němu po letech praxe vracejí.
„Nejčastěji je důvodem použití širokospektrých antibiotik snaha zvolit antibiotikum s co nejširším spektrem, aby pravděpodobnost případného selhání léčby v případě jejich neúčinnosti byla co nejnižší,“ objasňuje doc. Žemličková. Lékař by měl v ideálním případě zjistit původce infekce pomocí mikrobiologického vyšetření a podle jeho výsledku vybrat jejich nejvhodnější typ, nikoliv hned paušálně nasadit širokospektrá antibiotika, která jsou určena pouze pro dobře odůvodněné případy. Kromě toho širokospektrá antibiotika vyvolávají více nežádoucích účinků, protože kromě bakterií způsobujících onemocnění hubí i bakterie našemu tělu užitečné, vyskytující se např. ve střevní či poševní mikroflóře.
Antibiotika jsou nenahraditelná i proto, že stále klesá zájem farmaceutických firem o jejich vývoj. V posledních deseti letech se na trh nedostala žádná převratná skupina antibiotik. „Vývoj nových antibiotik je velmi nákladný a riziko nenávratné investice je velké, protože nová antibiotika jsou zpravidla vyhrazena pouze pro úzkou skupinu pacientů,“ dodává doc. Žemličková.
_________________________________
Zajímavosti: Šokující čísla
- Každý rok zemře 33 000 obyvatel Evropské unie v důsledku infekce způsobené bakteriemi rezistentními na antibiotika. To je stejně lidí, kolik by zahynulo, kdyby každý druhý den spadl nad Evropou boeing.
- Pokud se náš přístup k antibiotikům nezmění, stoupne podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2019 počet lidí ročně umírající na nemoci způsobené rezistentními bakteriemi do roku 2050 natolik, že se bude jednat o častější příčinu úmrtí, než je rakovina.
_________________________________
Nová kampaň má přimět Čechy chovat se k antibiotikům rozumně
Cílem projektu Prevence antibiotické rezistence je umožnit pacientům, aby mohli učinit informovaná rozhodnutí ohledně vyžadování a užívání antibiotik. Inspirací pro něj byla francouzská kampaň, která se odehrála v letech 2000–2007. „Ve Francii se podařilo snížit spotřebu antibiotik ve všech regionech během respirační sezóny až o polovinu,“ říká doc. Žemličková. „Cílem české kampaně je zvýšení povědomí o tématu antibiotické rezistence s předpokladem snížení množství nesprávně užívaných antibiotik. Pokud se výrazně nezmění incidence bakteriálních onemocnění v populaci, pak by i absolutní čísla užívaných antibiotik měla klesat,“ doplňuje MUDr. Filip Brodan, autor výzkumného projektu chování české populace k antibiotikům, který slouží jako odrazový můstek pro návaznou kampaň. „Průzkum jedině potvrzuje, jak je šíření osvěty náramně důležité. Lidé obecně často chybují z nevědomosti. Pokud konkrétně v našem případně netuší, že nějaká antibiotická rezistence vůbec existuje, pak nás nemůže překvapit, že nezachází s antibiotiky zodpovědně,“ upozorňuje doc. Žemličková.
„Kampaň je zacílena primárně na veřejnost. Odborníci budou do kampaně zapojení nepřímo – část z ní je plánována přímo ve spolupráci s nimi v ordinacích lékařů,“ dodává MUDr. Brodan.
Třetina Čechů od svého lékaře vyžaduje antibiotika a skladuje je doma
Průzkum byl proveden v červenci 2021 agenturami Engage Hill a REMMARK na populaci 2 000 respondentů, dotazováním se u nich zjišťovalo, jak zacházejí s antibiotiky, kdy a proč je vyžadují nebo jak se v jejich užívání řídí doporučení lékařů. Ukázalo se, že 39,8 % respondentů někdy od svého lékaře vyžadovalo předpis antibiotik (ve skupině do 25 let dokonce 48,1 %). 37 % dotázaných bylo přesvědčeno, že antibiotika jim pomáhají zkrátit léčbu nachlazení (ve skupině do 25 let dokonce 52,3 %). Třetina z respondentů také pro případ potřeby skladuje nevyužitá antibiotika doma (33,6 %, do 25 let 51,9 %) a 17,7 % je využilo bez konzultace s lékařem či předpisu od něj. 29,3 % dotázaných se dále ztotožnilo s tvrzením, že antibiotika zabíjí viry.
K rozvoji antibiotické rezistence nejvíce přispívají mladí do 25 let
„Z našeho průzkumu vyplynulo, že nejvíce ohroženou skupinou vzhledem ke vztahu k užívání antibiotik jsou mladí lidé do 25 let, především muži,“ tvrdí MUDr. Brodan. „Mladí lidé mají obecně menší zkušenost s užíváním léků u sebe nebo u dětí. Informovanost v této skupině o lékových skupinách, jejich účincích apod. je přirozeně nižší,“ doplňuje.
Kampaň je spojena s několika klíčovými sděleními – mimo jiné že antibiotika nejsou vitaminy, neochrání nás před nachlazením a že je třeba důvěřovat lékaři a svým přičiněním pomáhat antibiotikům působit. Na Evropský antibiotický den, připadající na 18. listopad, bude mít silné pokrytí na všech reklamních plochách i v masmédiích, poté poběží až do konce ledna 2022.
Pokud se o kampani a tématu chcete dozvědět více, projděte si webové stránky projektu Prevence antibiotické rezistence. Nejste si jisti, jestli s antibiotiky zacházíte správně? Udělejte si tamtéž krátký kvíz.
Další díl seriálu o antibiotikách, dobrém sluhovi, zlém pánu, a proč se řídit doporučením při jejich užívání.
(pok)
Zdroje:
https://www.antibiotickarezistence.cz/
https://www.who.int/campaigns/world-antimicrobial-awareness-week
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antibiotic-resistance
