Známe 9 celosvětových vítězů roku 2020 v oblasti digitálního zdraví. Kteří z nich se prosadili i u nás?
Za normálních okolností by změny v digitalizaci zdravotnictví probíhaly desetiletí, ale již během pár dní první vlny pandemie zdravotní systém začlenil vyšetření za pomoci telemedicíny mezi lékařské výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Vedla k tomu nejen nutnost zachovat úroveň zdravotní péče i v době zvýšeného rizika rozšíření nákazy covid-19, ale také enormní zájem uživatelů o tyto nástroje. A tato bezprecedentní situace odhalila výhody i některých další možností digitálního zdraví. Přehled těch, které z minulého nelehkého roku vyšly vítězně, sestavil specializovaný web The Medical Futurist. My jsme je doplnili o český kontext.
Dvě rozvíjející se oblasti medicíny
Jestli nám v něčem minulý rok dal významnou lekci, tak v tom, že veřejné zdraví není závislé na jednom prvku, ale na souhře mnoha opatření. S podobným předpokladem pracuje i nová oblast medicíny, známá zatím pouze pod svým anglickým označením network medicine. Vybízí totiž k identifikaci nejen jednoho „porouchaného“ prvku v organismu jako příčiny nemocí, ale ke studiu spojení mezi mnohými z nich. Pozornost jejich proponentů je proto zaměřena např. místo jednotlivých genů na odchylky v komplexní mezibuněčné síti, což nalezne uplatnění jak v oblasti prevence, protože umožňuje zkoumat vztahy mezi nemocemi a biologickými faktory jejich vzniku, tak v aktuálně sledované epidemiologii. Ukazuje totiž na různé faktory vedoucí k šíření nemocí.
Koronakrize zasáhla nejeden prvek naší každodennosti, sebrala nám pravidelné sociální příležitosti a ovlivnila i náš zajetý životní styl. A protože jsme se během ní začali utápět v neukotvenosti izolace, stoupla i důležitost další oblasti medicíny – medicíny životního stylu. Ta nabízí doporučení k přijetí, udržení a zachování zdravých návyků ovlivňujících celkové zdraví a kvalitu života. Jako volitelný předmět je vyučována například na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Chytré hodinky nebo hrudní pásy s měřením EKG nejsou jen móda
Podpořit zdravý životní styl mohou i vhodná digitální řešení. Jedním z nich jsou i přístroje s vbudovaným měřením EKG. Dlouhodobý monitoring srdečního rytmu se u pacientů s podezřením na jeho poruchu u nás provádí již dlouho. K neprofesionálním přístrojům, např. chytrým hodinkám nebo hrudním pásům s funkcí měření EKG, užívaným širokou veřejností, však nepanovala dosud mezi odborníky důvěra.
Nové studie ale přinesly důkazy, že navzdory tomu, že jejich výsledky vykazují velkou míru falešné pozitivity (tedy že často upozorní na poruchu, ačkoliv se o žádnou nejedná), jsou pro včasný záchyt onemocnění praktickými pomocníky. U jednoho z 10 lidí, u něhož se porucha, nejčastěji tzv. fibrilaci síní, nakonec potvrdí, se ji totiž díky nim podaří zachytit dříve, než na ni upozorní mrtvice s nebezpečnými zdravotními následky.
Možnost využití přístrojů s měřením EKG v prevenci u nás nabízí Oborová zdravotní pojišťovna.
Domácí testy na covid-19 zaznamenaly v zámoří boom. U nás patří jen do rukou odborníků
Dlouhodobá oblíbenost domácích zdravotních testů vyplývá ve Spojených státech z organizace tamního zdravotnictví – i banální vyšetření je bez štědrého zdravotního pojištění velmi drahou záležitostí a domácí, ač méně přesný test se tedy nabízí jako vhodná alternativa.
U nás není složité se na zdravotní vyšetření prostřednictvím svého lékaře dostat a nechat si tak jeho provedení plně uhradit zdravotní pojišťovnou. Domácí testy jsou tedy jen doplňkem pro chvíle, kdy nám vyšetření není z jakéhokoliv důvodu dostupné.
Zatímco v USA pandemie covid-19 spustila okamžitě silnou poptávku po domácích testech na covid-19, u nás je nutné všechny dostupné testy na přítomnost covid-19 provádět pouze pod dohledem zdravotníků. Navíc každé pozitivní zjištění je třeba povinně hlásit do registrů nakažených. Provedení antigenního testu je momentálně Čechům dostupné zdarma každé tři dny, PCR test je hrazen z veřejného zdravotního pojištění po vypsání eŽádanky praktickým lékařem nebo krajskou hygienickou stanicí.
Duševní zdraví pod tlakem krize pomohou podpořit různé služby
Zvýšené počty úmrtí na komplikace spojené s covid-19 a dlouhodobé následky tohoto onemocnění nejsou jedinou daní, kterou si pandemie na našem zdraví vybírá. Méně zřetelně, ale za to výrazně zasahuje i duševní zdraví. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví se během ní třikrát zvýšil výskyt depresí, dvakrát úzkostných poruch a třikrát rizika sebevražd. Pro ty, kteří by se váhali obrátit rovnou na lékaře, jsou k dispozici mnohé služby dostupné online, doporučení na některé české jsme vám přinesli v článku představující koronaaplikace, které má smysl si stáhnout.
Vláda řídící se vědeckými závěry – předpoklad pro dobré zvládnutí epidemiologické situace
Krize odhalila nejen slabosti a přednosti jednotlivců, ale i celých vlád. Ty, které se v ní osvědčily, např. na Novém Zélandu, v Německu nebo Tajvanu, si udržovaly úzké spojení s vědeckou obcí a na jejích zdrojích zakládaly své politické rozhodnutí. To samo o sobě ale nestačilo. Bylo třeba lidem logiku daných rozhodnutí vysvětlit a být v tom maximálně transparentní, aby všichni protiepidemická opatření sami od sebe dodržovali. Když k tomu tyto vlády ještě uměly využít i řadu možností digitální medicíny, jako např. Jižní Korea v trasování nakažených, staly se vzory pro ostatní země. O Česku to bohužel říci nelze.
Když se neosvědčili lidé…
A nebyli to jen lidé z masa a kostí, díky kterým se podařilo krizi ustát. Pomocnou (ač robotickou) ruku podala v pandemii také umělá inteligence. V mnoha zemích robotické systémy nabídly asistenci přetíženým zdravotníkům a omezily jejich vystavení nákaze. U nás například práci laborantům analyzujícím vzorky při testování na covid-19 ulehčil robot Pipeťák. Podobné pomoci můžeme jistě očekávat v budoucnu stále více. Co kdyby urgentnost vašeho zdravotního problému místo lékařky, která kvůli neodbytně vyzvánějícímu telefonu neustále přerušuje vaše vyšetření, posoudil chatbot?
Telemedicína – cesta krizí i z krize
Bez současných digitálních vymožeností bychom si komunikaci v minulém roce asi stěží dokázali představit. A platí to, i co se týče péče o naše zdraví. Lidé totiž se začátkem karantény nepřestali trpět zdravotními obtížemi, potřebovali je s odborníky konzultovat navzdory nařízené nebo doporučené izolaci. Z každého sebedrobnějšího vyšetření se tak stalo dilema, zda za těchto podmínek navštívit zdravotnické zařízení. Lidé sice dostali pokyn kontaktovat svého lékaře telefonicky, brzy se však ukázalo, že to nestačí.
Fungování českých ambulancí bylo na začátku pandemie postaveno jen na dvou vratkých pilířích – eReceptu a eNeschopence, které brzy doplnila eŽádanka propojující praktické lékaře, hygienické stanice a odběrová místa při testování na přítomnost covid-19.
Jak se říká, nouze naučila Dalibora housti. A to rychleji, než by se podle rigidity českého systému úhrad zdravotních výkonů dalo očekávat. Pojem telemedicína totiž úhradové vyhlášky do tohoto roku neznaly, už během jara ale české zdravotní pojišťovny začaly proplácet úkony prováděné na dálku pomocí videohovorů. Částečně to bylo z toho důvodu, že úhrada telefonických hovorů a e-mailové komunikace s pacienty byly dosud pouze paušálně rozpočítány do tzv. kapitační platby, plynoucí praktickým lékařům za každého v ordinaci vedeného pacienta, samostatně ale hrazeny nebyly.
V současnosti existuje celkem 10 proplácených telemedicínských výkonů, tedy těch prováděných díky technologiím na dálku, které mohou využívat nejen praktičtí lékaři, ale i ambulantní specialisté, kliničtí psychologové, psychiatři a logopedi.
Jedná se o řešení, která sice přechodně pomohou v době pandemie, ale zdaleka nevyužívají všech možností telemedicíny (např. z její tzv. asynchronní větve). Přitom telemedicína může v dlouhodobém měřítku vést k udržení dostupnosti nejmodernější zdravotní péče tím, že ji pomůže lékařům lépe rozvrhnout, delegovat, umožní její lepší koordinaci a zabrání tak přetížení zdravotníků. Dokladem, že je to skutečně v českém kontextu třeba, je vysoký počet (8) návštěv lékaře ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi.
V neposlední řadě telemedicína posílí zájem lidí o prevenci, lidé se tak v menší míře budou na lékaře obracet, až když pocítí následky nemoci. A právě podpora prevence je prioritou služby uLékaře.cz nejen v tomto roce.
Telemedicínu totiž budeme potřebovat i po pandemii, pandemie nám jen dala možnost si její možnosti ozkoušet takříkajíc v ostrém provozu. Po jejím širším využití v praxi volá mimo jiné Světová zdravotnická organizace (WHO).
Čtěte také:
Znáte možnosti e-zdravotnictví? Využijte je i mimo pandemii
Investice do digitálního zdraví v posledních letech setrvale rostly, pandemie růst akcelerovala
Nárůst zájmu o nástroje telemedicíny se projevil na celém světě, například v USA vzrostl v minulém roce podíl uživatelů telemedicíny z 11 na 76 %, ve Francii již během prvního týdne v březnu poskočil z 0,1 % na 28 %. Růst v tomto odvětví byl patrný již před příchodem pandemie (v USA mezi lety 2014–2018 o 624 %), která ho pouze urychlila.
U nás v uplynulém roce vznikla řada nových telemedicínských služeb a ty stávající na masivní zájem odborné i laické veřejnosti reagovaly rozšířením svým služeb a novými utilitami, jako například i uLékaře.cz.
Vývoj minulého roku se odrazil také v investicích do digitálního zdraví a rok 2020 byl v tomto ohledu rekordní – už ve 3. čtvrtletí dosáhly tyto investice 9,4 miliardy dolarů, což je více než za celý rok 2018 (8,1 miliardy dolarů). V Česku je jistě možné sledovat obdobný trend, přesná čísla ovšem zatím nejsou k dispozici.
Zdroje:
https://medicalfuturist.com/winners-and-losers-of-2020-in-digital-health/
https://medicalfuturist.com/covid-19-was-needed-for-telemedicine-to-finally-go-mainstream/
https://www.svetchytre.cz/a/p4giL/telemedicina-v-cr-aneb-kam-nas-posunul-covid
https://www.svetchytre.cz/a/pmrFG/digitalizace-zdravotnictvi-je-diky-covidu-aspon-na-puli-cesty
https://medicalfuturist.com/can-your-smartwatch-send-you-to-the-hospital/
