Zlomené srdce není jen slovní obrat, ale skutečná nemoc

Strach a stres bývají častým spouštěčem potíží

Petr, 36letý elektroinstalatér, trpěl několik let bolestmi v oblasti srdce. Potíže se objevily poprvé po smrti jeho otce, který zemřel na infarkt. Byl opakovaně vyšetřován lékaři, avšak jasná příčina jeho obtíží nebyla zjištěna. Byl přesvědčen, že bolesti a bušení srdce představují předzvěst nadcházejícího infarktu, a obával se stejného osudu, jaký zasáhl jeho otce. Další starosti mu způsoboval nedostatek finančních prostředků a také strach z nevěry jeho manželky, která často zůstávala sama doma, aby on mohl vydělávat tolik potřebné peníze. Při jedné z jeho pracovních cest v cizině prodělal silný srdeční záchvat doprovázený téměř smrtelnou úzkostí. Následovalo několik týdnů pracovní neschopnosti, které trávil v klidu doma s rodinou. Během této doby se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, avšak změna nastala po návratu do zaměstnání. Potíže se vrátily v mnohem větší míře, až byl svým ošetřujícím lékařem odeslán k psychologickému vyšetření.

Duše a tělo je jeden celek

Zdravotní potíže mající původ v lidské psychice se označují jako psychosomatické. Samotné slovo psychosomatika vzniklo spojením dvou výrazů – psyché znamenající duši a soma označující tělo. Psychosomatika se zabývá lidskou duší i tělem, které je potřeba chápat jako propojené systémy. Jednoduše řečeno, psychosomatická nemoc představuje problém, jehož příčina se nachází v psychice člověka, ale projevuje se tělesnými obtížemi. Psychika může být spouštěčem mnoha různých stavů a nemocí, od bolestí břicha či hlavy až k příznakům napodobujícím srdeční infarkt. Někteří odborníci dokonce předpokládají, že dlouhodobý stres a vyčerpání se mohou podílet i na vzniku rakoviny.

Když srdce puká žalem…

Srdce je už od pradávna považováno za nejdůležitější orgán lidského těla, a to nejen tělesně, ale také emocionálně, což dokazují i četné slovní obraty či rčení: Člověk může mít například srdce z kamene, může ho svírat u srdce, srdce mu může bít jako na poplach nebo pukat žalem. Co se ale opravdu děje, pokud dochází k prožívání silných emocí? Ať jsou emoce negativní, či pozitivní, dochází ke zrychlení srdeční frekvence a zvýšení srdečního výkonu. Člověk toto vnímá jako bušení srdce, nepravidelný tep či bolesti na hrudi. Takové příznaky mohou u dotyčného skutečně vyvolávat obavy, že se blíží infarkt či jiné srdeční onemocnění. Ve skutečnosti jde však pouze o přechodné nervově způsobené obtíže, protože skutečný infarkt vzniká na podkladě nedostatečného prokrvení srdečního svalu z důvodu zúžení srdečních cév. To byl mimo jiné i případ Petra.

Diagnóza, jejíž léčba vyžaduje čas

Psychosomatická choroba představuje skutečnou diagnózu, jejíž léčba je většinou běh na dlouhou trať. Spočívá především v důsledném vysvětlení situace a uklidnění pacienta. Lékař by měl umět naslouchat pacientovým steskům a následně je vyhodnotit. Starosti s domnělým srdečním onemocněním často jen odvádějí pozornost od skutečných životních problémů, ať už se jedná o stres z práce, rodinné starosti, obavy ze smrti, či nemoci nejbližších. Pacienti se musejí naučit rozpoznávat vyvolávající momenty svých obtíží a mít dostatečnou motivaci je řešit. Jedině tímto způsobem lze onemocnění dostat pod kontrolu.

(mraf)

Zdroje:

Morschitzky H. Když duše mluví řečí těla: Stručný přehled psychosomatiky. Portál: Praha, 2007, 30–40.

https://www.verywellmind.com/depression-can-be-a-real-pain-1065455