Život si řídíme sami – jen na nás záleží, zda sáhneme po drogách

Mnozí z nás se jistě zamyslí nad tím, čím je dáno, že někdo k drogám sklouzne snadněji, zatímco jiný odolává. A to i přesto, že se pohybuje ve stejném prostředí a mohl drogám propadnout stejně dobře.

Co vlastně ovlivňuje vznik drogové závislosti a jakou roli v tom hraje prostředí a okolnosti? A do jaké míry je riziko drogové závislosti zakódováno už v našich genech?

Můžeme my nebo naši rodiče ovlivnit, jak snadno sklouzneme k drogám? Jsou nám problémy souzeny, nebo si za ně můžeme my sami?

Příčinu je mnohdy třeba hledat už v raném dětství (a podle některých psychologů dokonce i ještě před narozením, v období prenatálního života). Jde o období, které zásadním směrem ovlivňuje náš pozdější život, rozvoj naší osobnosti, způsob, jakým budeme reagovat, zda budeme vyrovnaní, nebo naopak nedůtkliví a snadno "vyletíme z kůže" nebo se zhroutíme pod tíhou okolností.

Kdo se tedy nachází v nejvyšším riziku, že se u něj rozvine závislost?? Můžeme říci, že jde především o děti, které "měly těžké dětství".

I závislost potřebuje vhodnou půdu…

Závislost je třeba vnímat nejen jako to, že vznikla fyzická závislost na nějaké látce. Problém musel nastat již mnohem dřív, kdy nějaké z našich vlastností umožnily, aby si tato látka našla cestu a zaujala v našem životě důležité místo (zaplnila výraznou mezeru, vyplnila místo něčeho, čeho se nám – aniž si to uvědomujeme – nedostává).

U závislých lidí může být často v pozadí podobná vlastnost jako u lidí s poruchou příjmu potravy (ať už jde o obezitu, nebo o mentální anorexii) – může jim chybět třeba mateřská láska, péče, sebejistota a sebedůvěra, které jsme mohli získat právě v raném dětství.

Naše geny sice do určité míry mohou ovlivnit, jak jsme k vzniku závislosti vnímaví, přesto ale musíme důležitou roli hledat i v prostředí, ve kterém jsme se pohybovali a pohybujeme. Samozřejmě, pokud budeme s lidmi, kteří drogy užívají; v prostředí, kde není problém drogy sehnat, nacházíme se v mnohem větším riziku, že se s nimi zapleteme.

Naše okolí, lidé, se kterými se setkáváme, události, které v našem životě prožíváme – to vše nás může k riziku závislosti dovést. Měli bychom si ale uvědomit jednu podstatnou věc – tím, kdo náš život řídí, jsme my sami. Přestože okolnosti mohly být sebevíc nepříznivé, naše dětství sebetěžší a naše genetická zátěž sebevětší, je jen na nás rozhodnout se, jaký život chceme žít a jak se závislosti zbavit.

(hak)