Životní prostředí těhotných žen ovlivňuje riziko alergie u jejich dětí

U více než poloviny astmatiček se v průběhu těhotenství jejich onemocnění zhoršuje, což může být částečně vysvětleno vlivem gravidity na celý imunitní systém matky. Vedle imunitního systému ženy je však v těhotenství mnohem více ovlivňován vyvíjející se imunitní systém nenarozeného dítěte. Právě v kritickém období nitroděložního vývoje se může rozhodnout o tom, zda bude dítě později trpět astmatem či alergií.
Životní prostředí a chování matky v době těhotenství ovlivňují zdravotní stav dítěte víc, než se až dosud předpokládalo.

U více než poloviny astmatiček se v průběhu těhotenství jejich onemocnění zhoršuje, což může být částečně vysvětleno vlivem gravidity na celý imunitní systém matky. Vedle imunitního systému ženy je však v těhotenství mnohem více ovlivňován vyvíjející se imunitní systém nenarozeného dítěte. Právě v kritickém období nitroděložního vývoje se může rozhodnout o tom, zda bude dítě později trpět astmatem či alergií.

Jak matky ovlivňují své děti

Životní prostředí a chování matky v době těhotenství ovlivňují zdravotní stav dítěte víc, než se až dosud předpokládalo. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující pravděpodobnost vzniku astmatu a alergie u dětí patří tyto:

• Stravování matky v těhotenství – z mnoha látek obsažených v potravě přitahují největší pozornost v souvislosti s alergií kyselina listová, polynenasycené mastné kyseliny, antioxidanty a některé vitaminy a stopové prvky. Z uvedených látek je kyselina listová jediná, jejíž nadměrný příjem pravděpodobně zvyšuje riziko vzniku alergií u dětí.
• Expozice matky mikroorganismům – i když hlavní úlohu má při dozrávání imunitního systému až expozice mikroorganismům u narozeného dítěte, některé studie ukazují, že i expozice matky v těhotenství může mít na imunitu jejího dítěte určitý vliv.
• Kouření matky a další škodliviny v okolním prostředí – kromě jiných negativních účinků zvyšuje kouření matky v těhotenství riziko vzniku astmatu u jejího dítěte.
• Užívání léků v těhotenství – velmi zajímavý byl například závěr rozsáhlé studie, podle kterého užívání léků na překyselení žaludku v těhotenství zvyšuje riziko vzniku alergie u dětí.
• Způsob porodu – také porod císařským řezem se zdá být spojen s vyšší pravděpodobností vzniku astmatu u narozených dětí.
• Expozice matky alergenům – v současné době nepanuje shoda v tom, zda je vhodné v těhotenství vyloučit ze stravy některé alergeny, například arašídy. Velké studie většinou ukazují, že toto opatření nemá vliv na rozvoj alergie u geneticky predisponovaného dítěte.
• Stres matky v těhotenství – na imunitní systém působí také některé hormony vyplavované při stresových situacích. Jedná se například o stres organismu vyvolaný některými toxickými látkami. Význam psychického stresu matky je objasněný podstatně méně.

(vek)

Zdroj: Prescott SL, Clifton V. Asthma and pregnancy: emerging evidence of epigenetic interactions in utero. Curr Opin Allergy Clin Immunol 2009(Oct);9(5):417-426.