Život se stomií a mýty, které ho provázejí

Stomik je zdravotně postižený člověk, který má dočasně nebo trvale vyvedeno tlusté střevo, tenké střevo nebo močové cesty na povrch těla. Dochází tím k neovladatelnému vyprazdňování střevního obsahu nebo moči nepřirozenou cestou s použitím stomických pomůcek. Život se stomií tak přináší výrazné zhoršení celkové kvality života, nicméně ho provází řada mýtů, které mají s realitou pramálo společného.

1. mýtus – stomii má člověk po rakovině tlustého střeva

Stomie se vytvoří po nádoru tlustého střeva sice v 63 % případů, v 19 % ale vedou ke stomii také zánětlivá onemocnění střev, komplikace při jiných operacích břicha nebo při léčbě jiných onkologických onemocnění. Mohou to být i úrazy nebo vrozené problémy se střevy nebo konečníkem. Výsledky ukázal dotazník, který vyplnili členové klubů stomiků z celé České republiky v roce 2009. Studii zpracovala společnost STEN/MARK pro české ILCO, což je dobrovolné sdružení stomiků.

2. mýtus – stomie je už navždy

Stomie rozhodně nemusí být navždy. Téměř polovina vývodů tenkého nebo tlustého střeva je časem zanořena. Často bývá také stomie založena jen proto, aby se střeva správně zahojila, což může trvat pár týdnů nebo měsíců. Teprve pokud je konečník nefunkční, je třeba zřídit stomii trvalou. To se někdy může stát i u pacientů, u kterých se zprvu předpokládá zanoření stomie. Trvalé bývají urostomie, tedy vývody z močového měchýře. Nefrostomie – vývody z ledvin jsou zpravidla dočasné.

3. mýtus – stomické pomůcky způsobují problémy

Jen pomůcka nevhodná pro daného pacienta může způsobovat problémy. Najít vhodnou pomůcku je ale někdy opravdu nesnadné. S jedním typem pomůcky nevystačí pacient celý život, okolí stomie se mění a mění se i aktivity stomika. Je proto vhodné mít kontakt na zkušenou stomasestru, která pacientovi s výběrem vhodné pomůcky pomůže a naučí ho s ní také správně zacházet.

Je třeba být ale trpělivý, naučit se opravdu dobře zacházet s pomůckami trvá dosti dlouho. Nemocný se často dostatečně nesoustředí, je nepozorný, nepochopí vše, co mu zdravotník říká, nebo mu není dobře, nemá dost sil. Proto je potřebné, aby mu ze začátku někdo pomáhal.

4. mýtus – získat stomické pomůcky je problém

Nejvýhodnější je nechat si pomůcky předepsat ve stomaporadně. Zkušení pracovníci stomii zkontrolují a následně vyberou a pacienta naučí používat pro něj nejvhodnější pomůcku. Stomik má právo na zákonem stanovený limit pomůcek, ale pozor – „vyfasované“ pomůcky nelze vracet nebo měnit. Pokud má stomik dobře zvolenou pomůcku a umí s ní zacházet, se stanoveným limitem bez problémů vystačí.

Stomické pomůcky můžeme také zakoupit – jejich cena ale bývá poměrně vysoká. Také je může předepsat praktický nebo odborný lékař. Praktickému lékaři ale musí pacient předložit písemné doporučení, jakou pomůcku mu zvolila a vyzkoušela stomasestra. Pomůcky se předepisují maximálně na dobu 3 měsíců. Těsně po operaci je výhodnější předepisovat pomůcky na období kratší, protože se stomie mění.

5. mýtus – raději umřu než žít se stomií

Pouze nejistota a neznalost budí strach. Když lékař sdělí pacientovi diagnózu, která vede k vytvoření vývodu, je to vždy šok. Už pojmenování nemoci, většinou rakoviny, budí hrůzu. Nehledě na obavy z toho, jak se dá se stomií žít a jak nás bude přijímat okolí.

Ti, co znali někoho, komu byl vývod vytvořen před 30 a více lety, mají ze stomie největší obavy. Tehdy byl člověk opravdu vyřazen ze společnosti. Nebyly k dispozici kvalitní pomůcky. Pacient používal buničitou vatu, plíny nebo tzv. „jánošíkův pás“, tuhý opasek, ke kterému se připevňovaly pevné igelitové sáčky, často od mléka. Doba ale pokročila a s ní i medicína.

Operace rozhodně nemusí znamenat konec aktivního života, ale jen předěl. Člověk jen potřebuje vědět, jak na to. Jen nedostatek informací vede k nesprávnému rozhodnutí, které se nedá už změnit. Informujte se proto v poradnách, sdílejte své problémy s ostatními a uvidíte, že i se stomií se nechá žít kvalitní život.

6. mýtus – jsem na stomii příliš mladý

Nikdo není na stomii příliš mladý. Pokud vývod vyřeší zdravotní problém, jakým může být například zastavení funkce střev po ozařování, je založení stomie vysvobození. Pacienti jsou ušetřeni řady let bolestí, strachu vyjít mezi lidi a obav cokoli sníst. Stomické pomůcky jsou navíc diskrétní a spolehlivé. Nemocným tak může stomie pomoci vrátit se k normálnímu životu a vykonávat běžné činnosti včetně zaměstnání.

7. mýtus – s vývodem nemohu mezi lidi

Problémy, se kterými se stomici setkávají, patří k určitému tabu, o kterém naše společnost nerada hovoří. Právě proto se neví, že pokud má pacient pro svou stomii zvolenou vhodnou pomůcku a naučí se s ní zacházet a hlavně pokud se s novým způsobem vyprazdňování vyrovná psychicky, může se vrátit k běžnému životu, do zaměstnání, může do divadla i na dovolenou, může létat letadlem, chodit po horách i plavat v moři.

8. mýtus – musím tajit, že jsem stomik

Stomici se nemusí stydět, že jejich závažný zdravotní problém byl dočasně nebo trvale vyřešen vývodem ze střev nebo močovodu. Vždyť když se nyní mluví o problémech s prostatou, o rakovině děložního čípku nebo prsu, proč by se nemohlo mluvit o problémech se střevy a s vyprazdňováním vůbec. Patří to k životu. Věnovat i zažívání a střevům náležitou pozornost je nesmírně důležité. Stomie ztěžuje život, to je zcela jisté. Stomici potřebují určité ohledy. Pokud se nesvěří svému okolí, neřeknou, co potřebují, mají je ostatní často za podivíny, pronášejí necitlivé poznámky, které nepřispívají k dobré pohodě stomika.

9. mýtus – spolky stomiků nemohou novému stomikovi pomoci

Právě naopak, pacientské organizace mohou a umějí pomoci lidem se stejným problémem. V dobrovolném sdružení stomiků ILCO, které v současné době zastřešuje 19 sdružení stomiků v České republice, je řada vyškolených dobrovolníků, kteří vědí, jak pomoci pacientům a jejich blízkým vyrovnat se s novou situací, mobilizovat všechny síly, jak zvládat úskalí života se stomií. O práci dobrovolníků mají zájem zejména ti, kteří ze začátku potkali zkušeného stomika, který jim pomohl zvládnout nesnadné začátky.

Informační a poradenské centrum pro stomiky a lidi s onemocněním střev najdete na adrese Polská 15, Praha 2, nedaleko stanice metra A Jiřího z Poděbrad. Otevřeno je v pondělí od 13.00 do 18.00 hodin a ve čtvrtek od 9.00 do 13.00 hodin, po předchozí dohodě i jindy.

Ing. Marie Ředinová, předsedkyně Českého ILCO, se stomií žije 12 let