Jaké jsou příznaky demence, jak se vyšetřuje a léčí
U mnoha pacientů není demence zachycena včas, u některých nebývá dokonce odhalena vůbec. Přitom včasná diagnóza je základem úspěšné léčby. Jak se toto onemocnění projevuje a která vyšetření ho mohou potvrdit?
Diagnózu demence není možné potvrdit jen na základě jednoho testu, ale je nutné provést více vyšetření. Orientační zhodnocení a základní testy může provést i praktický lékař. Specializovaná vyšetření pak provádí psychiatr a neurolog, popřípadě klinický psycholog. Ke specialistům je pacient většinou odesílán na doporučení praktického lékaře.
Začíná to nenápadně
Prvním krokem k zahájení vyšetřování demence je zjištění jejích příznaků. Ty obvykle nezachytí sami nemocní, ale spíše jejich okolí. Základní charakteristikou demencí jsou poruchy paměti. Mohou být zpočátku mírné a nenápadné. V medicíně se běžně používá pojem kognitivní neboli poznávací funkce. Jejich prostřednictvím člověk vnímá svět a reaguje na něj. Mezi ně jsou řazeny paměť, koncentrace, schopnost orientace, pochopení a zpracování informací. Demenci často předcházejí stavy tzv. mírné kognitivní poruchy, kterou dotyční popisují jako pocit zapomínání či zhoršení paměti, ale jejich fungování v běžném životě kvůli ní nijak narušeno není.
Jiný člověk
O demenci hovoříme až tehdy, když narušení kognitivních funkcí začne dotyčného omezovat v každodenních aktivitách. Poruchy paměti se mohou projevit například opakovaným ptaním se na totéž, zapomínáním nedávných událostí, poruchou vybavování si jmen apod. Diagnóza demence ale není založena jen na poruše paměti. Pozorovat lze zpravidla i další příznaky často předcházející potížím s pamětí. Jedná se zejména o:
- neobvyklé reakce v běžných situacích,
- výpadky v jednání (na úřadech, v obchodě),
- časté změny nálady (např. větší sklon ke smutku aj.),
- změny povahových rysů, často větší zaměření na vlastní osobu, vztahovačnost.
Co odhalí demenci
O tom, která vyšetření budou provedena a v jakém pořadí, rozhoduje vždy lékař s ohledem na věk pacienta, jeho další nemoci, konkrétní příznaky a jiné faktory. Jaké diagnostické metody patří ale k těm základním?
1. Krevní odběry
Cílem orientačního krevního vyšetření je vyloučit jinou příčinu příznaků demence, než je porucha kognitivních funkcí. V některých případech mohou obdobné příznaky provázet například probíhající infekční onemocnění, nemoci jater, ledvin a jiných orgánů. Důvodem mohou být i změny v hladině některých vitaminů, například vitaminu B12. V rámci určování diagnózy demence existují i určité specializované laboratorní testy, prováděné na doporučení odborného lékaře.
2. Neurologické vyšetření
Při neurologickém vyšetření se zjišťují možné příčiny demence. Kromě Alzheimerovy choroby s ní může být spojena například cévní nemoc mozku, mozkové nádory a řada dalších. V případě jakéhokoliv podezření, které vyplyne z vyšetření neurologem, může být doporučeno provedení některého z vyšetření mozku pomocí zobrazovacích metod. Nejčastěji se jedná o počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MR). Metody se vzájemně liší v tom, co přesně zobrazí a jakou mají vypovídací hodnotu. Doporučeno může být také vyšetření elektrické aktivity mozku (EEG), popřípadě další méně běžné zobrazovací metody.
3. Testy hodnotící zachování kognitivních funkcí
Cílem těchto testů je odhalit, zda je u pacienta přítomna porucha kognitivních funkcí, jak je velká a zda jeho stav již odpovídá definici demence. Těchto testů se používá více, v praxi se nejčastěji provádí test skrývající se pod zkratkou MMSE (Mini-Mental State Examination). Pro relativně malou časovou náročnost je často používán i praktickými lékaři. Hodnotí orientaci, paměť, pozornost, vybavování pojmů, počítání a jeho součástí jsou i některé praktické dovednosti, jako například psaní a obkreslování. Celý test je bodován a podle standardizované hodnoticí škály je pak pacient zařazen do pásma normy lehké, středně těžké či těžké kognitivní poruchy. Dále se užívá test kreslení hodin. Pacient, u něhož panuje podezření na demenci, má nakreslit hodiny, doplnit do nich všechny číslice a vyznačit určený čas. Hodnotí se, zda jsou čísla vepsána na správném místě a ve stejném pořadí, zda jsou správně zakresleny obě hodinové ručičky a zda ukazují určený čas, je-li nakreslena kružnice hodin apod. Tento jednoduchý test není přímo kritériem pro určení diagnózy demence, jeho nesprávné provedení by ale mělo být důvodem k dalšímu došetření. Existuje řada dalších, podrobnějších a časově náročnějších testů, ty jsou většinou ale prováděny až psychiatrem či klinickým psychologem.
K lékaři se nebojte
Základní kontrola u praktického lékaře nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Je ale výhodou, pokud dotyčnou osobu doprovodí někdo z příbuzných nebo známých a vysvětlí lékaři projevy, které zaznamenal. Sám nemocný si je totiž nemusí uvědomovat ani pamatovat. Testy kognitivních funkcí také nevyžadují žádnou speciální přípravu. Odborník obvykle pacientovi pokládá otázky a zadává mu úkoly. Test je následně ihned vyhodnocen podle bodové škály. V případě, že je u některých zobrazovacích vyšetření nutné být například nalačno, měli byste o tom být předem informováni.
Kdo léčí demenci?
Pokud se diagnóza demence potvrdí, je pro další směřování pacienta důležitá zejména její příčina. Obvykle se na léčbě podílí praktický lékař a psychiatr, v některých případech i neurolog. Nezbytnou součástí péče o člověka s demencí je podpora jeho duševní aktivity a sociálních vztahů. V tomto ohledu hraje hlavní roli rodina.
(tich)
Zdroje:
https://www.webmd.com/alzheimers/diagnose-dementia#2
https://www.nhs.uk/conditions/dementia/diagnosis-tests/
https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2005/06/09.pdf
http://www.gerontologie.cz/showdoc.do?docid=39
http://www.plhb.cz/content/demence-neni-jen-porucha-pameti
