Jaké jsou vaše požadavky na partnera?
Když si vybereme partnera rozumem, možná nebude spokojené naše srdce. Využijeme-li jen pocity, můžeme po nějaké době přijít na to, že každodenní soužití s mužem našich snů je obtížné a nedopovídá našim romantickým představám...
- Přečtěte si předchozí článek Co je to opravdová láska?
Víte, po čem toužíte?
Většina z nás má totiž ještě druhý seznam, který je o tom, co chceme doopravdy. Opět s trochou nadsázky, je to jako když v restauraci mapujete, na co máte chuť. Tento seznam se opírá o naše pocity, dokonce možná o naše hluboké podvědomé motivace.Je to seznam vlastností, požadavků, o kterých někde v hloubce víme, že s jejich nositelem bychom byly skutečně šťastné a že bychom s ním prožily život, který by nás naplnil. Nicméně tento seznam v mnoha položkách nenaplňuje společností (či naší hlavou dané) „správné“ představy, takže se dostáváme do rozporů hlava versus pocity, ze kterých většinou vznikají pěkné zmatky.
Požadavky na partnera – hlavou i srdcem!
Z mého pohledu je optimální tyto seznamy sladit (analogicky příkladu s restaurací). Když si vybereme jídlo hlavou, možná nám nebude chutnat. Použijeme-li jen pocity, může se stát, že po něm přibereme nebo bude moc drahé a podobně. Rozumná bytost asi použije syntézu. Dá si to, na co má chuť, po čem ví, že jí nebude špatně, nepřibere a zbytečně nezatíží její peněženku.Obdobný postup by mi připadal efektivní i u výběru partnera. Vybrat si takového, který se nám líbí, je nám sympatický atd., a zároveň zvažovat důsledky, které tato volba nejspíš přinese. (Například s výše zmiňovaným paraglidistou musíme počítat s tím, že pokud bude příznivé počasí na létání, nejspíš s námi nepůjde na romantickou procházku do parku. Jsme ochotné to přijmout, nebo ne?) Podstatné je, abychom si nelhaly v tom, co cítíme, co opravdu chceme a co jsme ochotné akceptovat. Protože jakmile začneme sami sobě předstírat, že nás láká něco jiného, než nás láká doopravdy, nebo že nám nevadí něco, co nám ve skutečnosti vadí, od začátku své zvažování stavíme na lži a z toho happyend nejspíš nikdy nebude.
Mgr. Katarína Fillasová
- Psáno pro Žena.cz
