Střevní mikroflóra – co o ní víme?
V lidském zažívacím traktu jsou přítomny stovky různých mikroorganismů. Pro jejich označení se běžně používají pojmy jako střevní mikroflóra, mikrobiota, případně mikrobiom. Zásadním způsobem přispívají ke správnému fungování zažívacího traktu, ale mají vliv i na řadu dalších důležitých funkcí včetně vývoje a správné činnosti imunitního systému.
Složení střevní mikroflóry je u jednotlivých lidí značně odlišné. V dětském věku se výrazně mění a v dospělém naopak stabilizuje. Vliv na něj má řada faktorů, například způsob, jakým se dítě dostalo na svět (přirozeným porodem či císařským řezem), skutečnost, zda bylo, či nebylo kojeno, a dále pak samozřejmě prostředí, kde daný jedinec žije a jaké má životní návyky. Poněkud zjednodušeně bychom mohli říci, že pestrost střevní mikroflóry se projevuje na celkovém zdraví jedince.
Naopak narušení rovnováhy střevního mikrobiálního společenství může vést k nežádoucím vlivům na zdraví člověka. Logickou úvahou se takto dostaneme ke vzniku nejrůznějších onemocnění zažívacího ústrojí. Vzhledem k výše zmiňovanému vlivu na imunitní systém je nasnadě, že mezi ně bude patřit i vznik některých autoimunitních onemocnění (Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy), potvrzený je však i jejich vztah s nádorovými onemocněními, studuje se i jejich souvislost se srdečně-cévními onemocněními a dalšími nemocemi. Mimo to je dobré mít na paměti, že střevní mikroflóra může ovlivňovat i účinek řady léků. Zároveň je důležité nezapomínat na skutečnost, že různé nemoci a příslušné podávané léky mohou ve složení střevní mikroflóry způsobovat změny.
Co jsou prebiotika a proč jsou užitečná?
Starost o správné fungování střevní mikroflóry je pro celkové zdraví a kondici člověka klíčová. Její správné složení a fungování můžeme podporovat různými způsoby. Často jsou v této souvislosti diskutována tzv. prebiotika neboli nestravitelné složky potravy, které pozitivně ovlivňují hostitele (v tomto případě člověka) tím, že selektivně stimulují růst a aktivitu některých střevních bakterií. Tyto látky tedy nejsou využívané přímo naším tělem, ale slouží jako „potrava“ pro prospěšné mikroorganismy trávicího ústrojí.
Příklad sloučeniny s prebiotickými vlastnostmi se skrývá pod zkratkou PHGG (partially hydrolyzed guar gum) neboli rozpustná vláknina tvořená štěpením polysacharidu nazývaného guarová guma, která je získávána z čistě přírodních zdrojů – z guarových bobů (semena rostliny Cyamopsis tetragonoloba). O PHGG je známo, že zlepšuje zdraví a funkci trávícího systému a podporuje správné fungování střev. K sloučeninám, u kterých jsou popsány prebiotické účinky, patří dále například inulin, fruktooligosacharidy či oligosacharidy mateřského mléka.
Je patrné, že pochopení všech souvislostí, které se týkají střevní mikroflóry a jejích interakcí s lidským tělem, bude v následujících letech patřit mezi důležité oblasti výzkumu. Odpovědi na tyto otázky by nám totiž mohly poskytnout klíč, jak udržet tělo zdravé a předcházet řadě onemocnění. Stejně tak bude pozornost jistě věnována látkám, které jsou schopny „nakrmit“ mikroorganismy, jejichž přítomnost v těle je pro člověka přínosem.
(eub)
Zdroj:
Rao P. T., Quartarone G. Role of guar fiber in improving digestive health and function. Nutrition 59, 2019, 158–169.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4290017/pdf/nihms-649791.pdf
https://probiotika-prebiotika.cz/
https://microbiomejournal.biomedcentral.com/track/pdf/10.1186/s40168-020-00875-0.pdf
