Nespecifické střevní záněty
Mezi nespecifické střevní záněty patří ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Přestože existují rozdíly mezi těmito dvěmi nemocemi, při výlučném postižení tlustého střeva se v asi 5-10% případů nedá s jistotou rozhodnout o kterou nemoc se jedná.
Ulcerózní kolitida - nemoc vyspělých zemí
Tato nemoc, která se vyskytuje více v ekonomicky vyspělých zemích a jen vzácně v zemích rozvojových, postihuje častěji ženy mezi 30. až 40. rokem. Je charakterizována vznikem zánětu sliznice střeva. Tento zánět je typický krvácením, hnisáním a následným vznikem vředů na sliznici. Postihuje vždy konečník a šíří se bez přerušení i na úseky tlustého střeva.
Jaká je příčina?
Příčina nebyla dosud uspokojivě objasněna. Zdá se však, že se jedná o autoimunitní onemocnění, při kterém vznikají protilátky proti buňkám střevní sliznice. Nemalý vliv má dědičnost. Vzhledem k výrazným geografickým rozdílům ve výskytu této nemoci se zdá, že svou roli hrají i stravovací návyky. Jako preventivní se jeví konzumace rybích olejů a vlákniny. Překvapivé bylo zjištění, že riziko vzniku ulcerózní kolitidy snižuje kouření.
Jaké jsou projevy?
Vzhledem k tomu, že onemocnění postihuje vždy konečník, projevuje se tzv. rektálním syndromem. Je to nutkavý pocit na stolici, při kterém dojde k vyprázdnění krvavé stolice nebo jen krvavého hlenu. Při postižení i tlustého střeva se k tomuto příznaku přidává i defekace vodnatých stolic smíšených s krví, hlenem a hnisem.
Mezi celkové příznaky této nemoci patří únava, slabost, hubnutí a zvýšená tělesná teplota. Časté jsou i projevy lokalizované mimo střevo. Mezi ně patří bolesti kloubů, kožní a oční změny, záněty žlučových cest a afty v dutině ústní.
Jak se určí diagnóza?
Přestože již samotné příznaky musí každého lékaře ke správné diagnóze navést, rozhodující je vždy výsledek endoskopického vyšetření. Přestože k určení diagnózy postačí endoskopické vyšetření konečníku, bývá toto vyšetření vždy doplněno koloskopií, aby se určil rozsah postižení střeva. Také výsledky laboratorních vyšetření bývají pro diagnózu ulcerózní kolitidy typické.
K jakým může dojít komplikacím?
Nejtěžší komplikací je vznik tzv. toxického megakolon. Dochází k němu z důvodu vstřebání toxických produktů trávení zánětem narušenou střevní sliznicí. Takto narušené střevo se může i protrhnout. Po více než desetiletém průběhu choroby jsou nemocní více ohroženi vznikem karcinomu tlustého střeva.
Jaká je léčba?
Základem úspěchu je dodržování speciální diety. Je nutné ze stravy vyloučit špatně stravitelné a nadýmavé potraviny. Základním lékem je mesalazin, který je možné aplikovat i ve formě čípků nebo klysmat. Dalšími léky volby jsou glukokortikoidy a imunosupresivní léky, které potlačují autoimunitní reakci. Při neúspěchu konzervativní léčby nastupuje léčba chirurgická, při které se odstraňuje tlusté střevo s konečníkem a tenké střevo se napojuje přímo na řitní otvor.
Jaká je prognóza?
Ulcerózní kolitida je vleklé onemocnění s velmi individuálním průběhem. Obvykle probíhá v nárazech a ke zhoršení stavu dochází velmi často v přechodných obdobích, tj. na jaře a na podzim. Při těžkém průběhu je prognóza vážná a nelze vyloučit ani její smrtelné zakončení.
Crohnova nemoc
Crohnova nemoc je vleklý nespecifický zánět, který může postihnout kteroukoliv část trávicí trubice. Jednotlivé postižené úseky na sebe nenavazují (na rozdíl od ulcerózní kolitidy). Také tato nemoc se vyskytuje častěji ve vyspělých zemích. Zdá se, že v posledních letech této nemoci přibývá.
Jaké jsou příčiny?
Přestože příčiny nejsou dosud zcela známy, i zde se nejspíše jedná o autoimunitní onemocnění . Nezanedbatelný je i vliv dědičnosti. V dnešní době se hodně diskutuje o vlivu zevní infekce na vznik nemoci. Vzhledem ke geografickému rozložení výskytu Crohnovy choroby se nabízí i nemalý význam složení potravy. K ochranným faktorům patří hlavně dostatek vlákniny a omezení rafinovaného cukru. Na rozdíl od ulcerózní kolitidy, kouření stav pacientů s touto nemocí zhoršuje.
Jak se nemoc projevuje?
Tato nemoc postihuje většinou osoby mezi 20. a 30. rokem věku. Její začátek může napodobovat zánět slepého střeva. Pro vleklý průběh je typický úporný průjem (většinou bez krve) a bolesti břicha. U některých nemocných jsou časté příznaky lokalizované mimo střevo (bolesti kloubů, kožní a oční projevy). Příznačný je i vznik píštělí (často kolem řitního otvoru). Jedná se o abnormální kanálek, který komunikuje mezi střevem a jeho povrchem.
Jak se určí diagnóza?
Vzhledem k tomu, že příznaky se mohou lehce zaměnit s jinou nemocí (např. se zánětem slepého střeva) a rovněž výsledky laboratorních vyšetření nejsou zcela jednoznačně určující, je pro diagnózu přínosné rentgenové vyšetření tlustého střeva (tzv. enteroklýza doplněná irigografií). Pomoci může i vyšetření ultrazvukem. Pro diagnózu je však rozhodující endoskopické vyšetření (tzv. kolonoskopie) spojené s odebráním bioptického vzorku.
Jaké mohou vzniknout komplikace?
Významnou komplikací může být vznik střevní neprůchodnosti a tvorba píštělí nejen kolem konečníku, ale i do okolních orgánů. Mezi komplikace vzniklé mimo střevo patří zánět žlučových cest, tvorba žlučových a ledvinových kamenů.
Jaká je léčba?
Složitost léčby Crohnovy nemoci vyjádřil s jistou mírou nadsázky anglický chirurg Alexander Williams slovy: „V léčbě Crohnovy choroby je internista nemohoucí, chirurg nebezpečný a Bůh milosrdný“.
V klidovém stádiu se nemoc léčí mesalazinem, který se může aplikovat i ve formě čípků či klyzmat. Při rozsáhlejším postižení přichází na řadu léčba glukokortikoidy a imunosupresívy. Zejména k léčbě píštělí se uplatňují širokospektrá antibiotika. Při selhání konzervativní léčby nastupuje na řadu léčba chirurgická. Léčení pacientů s Crohnovou nemocí je vždy vysoce individuální.
