Nespecifických střevních zánětů přibývá. Může za to život ve městech?
Za posledních 40 až 50 let se výskyt nespecifických střevních zánětů rapidně zvýšil, a to především v Evropě a na území Severní Ameriky. Oproti tomu v rozvojových zemí jsou tato onemocnění stále spíše vzácností.
Za posledních 40 až 50 let se výskyt nespecifických střevních zánětů rapidně zvýšil, a to především v Evropě a na území Severní Ameriky. Oproti tomu v rozvojových zemí jsou tato onemocnění stále spíše vzácností.
Podle nové studie mají lidé vyrůstající na farmě pouze poloviční riziko vzniku nespecifických střevních zánětů. To, že výskyt alergických onemocnění závisí na okolí, jež nás obklopuje, je známá věc. Avšak závislost klasických zánětlivých onemocnění (mezi které patří nespecifické střevní záněty, tedy ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) na okolním prostředí je informací zcela novou.
Ochranu může zajistit venkov
Ve studii vědci zjistili následující: lidé narození po roce 1952, kteří strávili prvních pět let života na farmě mezi živými zvířaty, jsou mnohem lépe chráněni proti nespecifickým střevním zánětům než nejstarší účastníci výzkumu. Ve skutečnosti bylo odhaleno, že ve skupině těch nejstarších nehrálo prostředí při vzniku onemocnění žádnou roli. Toto zjištění vede vědce k přesvědčení, že nárůst nespecifických střevních zánětů a urbanizace spolu souvisí, jelikož stále více dětí vyrůstá v městských oblastech.
- Vývoj imunitního systému je dokončován v průběhu prvních let života.
- Zdá se, že okolní prostředí může mít na tento vývoj imunity zásadní vliv.
- Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, by tak mohlo hrát důležitou roli v případném budoucím riziku vzniku nespecifického střevního zánětu.
Bakterie nemusí vždy škodit
Vědci zatím neznají přesný mechanismus vzniku tohoto rozdílu, ale domnívají se, že správný vývoj imunitního systému je závislý na vystavení se dostatečnému množství mikroorganismů. A jelikož se rozdíl mezi mikroprostředím měst a venkova za poslední století velice prohloubil a lidé ve městech jsou vystaveni mnohem menšímu počtu bakterií, zdá se toto vysvětlení poměrně věrohodné.
Zdroj: www.medicalnewstoday.com
