Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, mozku (včetně zrakových nervů) a míchy. Imunitní systém při ní chybně vyhodnotí situaci a útočí proti vlastnímu tělu – proti obalu nervových vláken (myelinu). Vzniká autoimunitní zánět. Podle umístnění zánětu se poté vyvíjejí různé neurologické příznaky. Proto je roztroušená skleróza svými projevy tolik různorodá.
Základní typy roztroušené sklerózy
Obecně se roztroušená skleróza rozděluje na čtyři základní typy. Nejčastějším je její tzv. relaps-remitentní forma, která postihuje přibližně 85 % lidí s RS. Střídají se při ní období vzplanutí zánětu (tzv. ataky/relapsy) a období klidu (remise). Během ataky se v důsledku autoimunitního zánětu objevují neurologické obtíže. Zpočátku nemoci je po atace zachována možnost návratu do původního zdravotního stavu. V období remise tak může být vše naprosto v pořádku. V pozdějších fázích může po zaléčení ataky určité neurologické postižení přetrvávat. Tato forma je nejlépe ovlivnitelná léčbou. Bez léčby přejde přibližně po 15 letech 60–80 % lidí s relaps-remitentní formou RS do tzv. sekundárně progresivní formy. V této fázi jsou ataky sice méně časté, ale ke zhoršování neurologických příznaků dochází pozvolna i bez nich.
Méně častou (asi u 10 % pacientů) formou RS je forma primárně progresivní. Typicky se týká lidí, kteří onemocní v pozdějším věku (40–50 letech). U primárně progresivní RS zcela chybí ataky a postupně narůstají neurologické obtíže.
Jako nejméně častou a relativně vzácnou formu RS je možné označit relabující progresivní formu. Při ní se RS ukazuje ve své nejhorší podobě. Každé vzplanutí nemoci zanechává trvalé neurologické postižení.
Tisíc podob RS
S trochou nadsázky by se dalo říci, že je tolik typů roztroušené sklerózy, kolik lidí tímto onemocněním trpí. Autoimunitní zánět může napadat různé části centrální nervové soustavy. Podle místa, kde se objeví, se poté odvíjejí příznaky nemoci, nejčastěji se jedná o:
- poruchy hybnosti,
- poruchy zraku (zamlžené vidění, bolest očí, změněné vnímání barev),
- poruchy citlivosti,
- závrať, poruchy rovnováhy,
- poruchy řeči a polykání,
- bolest trojklanného nervu,
- obrnu lícního nervu,
- poruchy svěračů, sexuální poruchy,
- úbytek kognitivních schopností,
- únavu, depresi,
- ztuhlost.
Když autoimunitní zánět napadá obal nervových vláken, vedení vzruchu je narušené. Po odeznění zánětu se může vedení obnovit, ale nemusí být natolik kvalitní. Příznaky se pak mohou přechodně vracet při větší fyzické námaze, v horku nebo při jiné zátěži.
Vývoj nové léčby se řítí mílovými kroky kupředu
Diagnóza roztroušené sklerózy před padesáti lety a dnes je z hlediska prognózy něco úplně jiného. V posledních dvaceti letech zaznamenal obrovský boom vývoj takzvaných chorobu modifikujících léků, někdy označovaných jako biologická léčba. Tato léčba je dostupná ve specializovaných centrech a relativně nově je k dispozici pro všechny typy RS. Jejím cílem je zdravotní stav pokud možno zakonzervovat a zabraňovat dalšímu zhoršování neurologických obtíží a objevování se atak. Zmiňovaná léčba je dlouhodobá, je tedy třeba ji užívat i v období klidu.
Dalším typem léčby je léčba akutní, podávaná při vzplanutí autoimunitního zánětu. Ta spočívá zejména v krátkodobém podávání kortikosteroidů, které mají za úkol imunitní systém napadající vlastní tělo pacienta s roztroušenou sklerózou utlumit.
Zodpovědnost není jen v rukou lékaře
Léky jsou jistě hlavním pilířem léčby RS. Nikoliv však jediným. Vliv na prognózu onemocnění má i psychika, životní styl a pravidelná fyzická aktivita. V každém specializovaném centru pro léčbu roztroušené sklerózy (RS centru) je k dispozici fyzioterapeut a psychoterapeut. Důležité je i domácí cvičení a zdravá strava, dostatek vitaminu D a důsledné zanechání kouření. Léčba zkrátka není jen v rukou lékaře. Aktivní nemocný vybavený správnými informacemi a akceptující svoji úlohu v léčebném režimu může významně ovlivnit nejen kvalitu svého života, ale i celkový průběh nemoci.
Zdroje:
https://www.nfimpuls.cz/index.php
KUBALA HAVRDOVÁ E. Roztroušená skleróza v praxi. Galén: Praha, 2015.
KUBALA HAVRDOVÁ E. Roztroušená skleróza. Aeskulap. Mladá fronta: Praha, 2013.