Pomohou v léčbě erektilní dysfunkce bylinky?
Přestože erektilní dysfunkce může být příznakem vážnějšího onemocnění, stále mnoho mužů volí zdánlivě jednodušší a anonymnější cestu samoléčby, například pomocí různých potravních doplňků...
Opravdu neexistují žádné spolehlivé potravní doplňky?
Je asi přehnané tvrdit, že by neexistovala přírodní látka, která by neměla spolehlivý účinek na erekci. Historie medicíny je plná pozitivních příkladů, kdy jako lék byl využit rostlinný či jiný přírodní prostředek. Mnoho léčebných přípravků má také svůj původ v bylinách. V sexuologii je to například alkaloid yohimbin. Je to ovšem alkaloid, který má celou řadu nežádoucích účinků, a proto musí být užíván v přesně stanovených dávkách a pod dohledem lékaře.Mnoho přípravků a látek nebylo objeveno ani precizně laboratorně prozkoumáno. Jestliže tedy má přírodní látka být podávána a doporučována jako alternativní způsob řešení problému s erekcí, musí být její účinek prokázán pomocí adekvátního výzkumu. U žádné z volně prodejných rostlinných drog, které mají mít blahodárný účinek na erekci, ale nebyl dosud proveden seriózní klinický kontrolovaný pokus, přestože některé přípravky tuto skutečnost na svých příbalových letácích uvádějí. U potravních doplňků se v současné době testuje pouze neškodnost pro lidský organismus, jejich účinek podle standardních medicínských kritérií ale prokázán není. Potravní doplňky také na rozdíl od léků na předpis (mezi které léky na erektilní dysfunkci patří) mohou být propagovány reklamou. Tato reklama zdůrazňuje velký přínos pro pacienta i přesto, že jejich výhodnost je přinejmenším diskutabilní, ne-li zcela klamavá.
Jak to, že se tedy potravní doplňky prodávají a někteří lidé jsou s nimi spokojeni?
Potravní doplňky využívají tzv. „placebo efektu“. Každá látka podaná pacientovi – ať již účinná, neúčinná či sporná – bude přibližně ve 25 % (někdy i více) případů z krátkodobého hlediska účinná. Pacient uvěří, že mu látka pomůže, a to se opravdu stane. Z ekonomického hlediska – tedy z hlediska prodejnosti přípravku – je toto číslo dostačující. Ze sta lidí, kteří si přípravek koupí, bude 25 lidí velmi spokojených a koupí si jej znovu.
Zdálo by se tedy, že pokud potravní doplňky fungují jako placebo, lze je doporučovat, protože alespoň některým lidem pomohou. Proti tomuto tvrzení existují dvě zásadní námitky – za prvé erektilní dysfunkce může být příznakem jiné nemoci, proto je velmi důležité, aby pacient navštívil lékaře. Za druhé placebo je jednoznačně definované jako látka neúčinná. To znamená, že je u ní prokázáno, že žádným jiným než psychologickým či „placebo-biologickým“ mechanismem nefunguje. Použití placeba jinde než v klinickém výzkumu je eticky sporné, nicméně pokud se k tomu lékař rozhodne, pacient musí být o této možnosti informován a musí s tímto faktem souhlasit.
V současné vědě je popsáno několik psychických mechanismů, jakým způsobem funguje placebo efekt. Primárně placebo snižuje pacientovu úzkost, pacient má pocit, že se začíná řešit jeho problém. V druhé řadě sugestivním způsobem „nasedá“ na pacientovo očekávání a víru, že právě tento lék (podán tímto lékařem) bude pro něj účinný. Placebo efekt je také možno vysvětlit na základě podmiňování. Tyto mechanismy naopak vyvolávají fyziologické odpovědi, jež mohou ovlivnit patofyziologii choroby na neurální, imunitní, endokrinní, kardiovaskulární a nebo orgánové úrovni, čímž se zmírňují symptomy nemoci.
Studie z posledních let také ukazují, že placebo efekt je spojen s biochemickými a fyziologickými změnami v mozku, které mají své rozmístění a časový průběh. Proces placebo odpovědi není tedy subjektivní a „psychologický“ v tom smyslu, že by postrádal měřitelnou komponentu, která je (obdobně jako u účinku specifických farmak) zachytitelná in vivo zobrazovacími metodami. Placebo účinek není vázán na specifický lék, ale spíše na specifický potenciál pacienta odpovědět na podání farmaka nebo jiný zákrok v souladu s očekáváním a anticipovaným smyslem celé procedury. Jedná se o účinek, který je spojen s fyziologickými, biochemickými regionálními změnami a neodehrává se jenom v oblasti prchavých a na těle nezávislých dojmů a prožitků (Placebo: klamání nemocného, nebo nástroj poznání? Placebo: Research Tool or Deception? Jan Libiger, Psychiatrická klinika LF UK a FN Hradec Králové.).
V žádném případě se jako placebo nemůže vydávat potravní doplněk, který je navíc velmi draze prodáván. Potravní doplněk je vlastně pseudoplacebo a pacient je podveden. U pseudoplaceba také hrozí, že nejenže pacientovi nepomůže, ale v mnoha případech může vést i k nežádoucím účinkům (Weihrauch Tr. PMID 14986781.).
Pro lékaře z toho tedy vyplývá nutnost seznamovat pacienty s účinky placeba a před užitím jakéhokoli přípravku nutnost standardního vědeckého výzkumu k ověření účinnosti. Po prokázání účinnosti je pak možné s čistým svědomím přípravek pacientům doporučovat (Moyad MA, Barada JH, Lue TF, Mulhall JP, Goldstein I, Fawzy A. Sexual medicin society – Nutraceutical Commitee – dep. Of urology. Michigan, USA.). Toto prokázání účinnosti však v současné době u žádného potravního doplňku neexistuje.
Placebo má navíc omezenou dobu účinnosti. Jak vyplývá z mnoha dlouhodobých studií, zejména u deprese či bolesti placebo efekt přetrvával první čtyři týdny a pak jeho účinek vymizel a nemoc se vrátila či zhoršila. (Mayberg a spol., 2002, Montgomeryho a Reimitze a Sewert, McGrathova.). Doplňky stravy tedy mohou fungovat pouze tehdy, pokud se jednoznačně oddělí látka, která by měla mít účinek, a bude testována ve dvojitě slepé, randomizované studii po dostatečně dlouhou dobu (Quitkin FM, Klein DF. Archives of general psychiatry.).
I přesto, že placebo efekt tedy může mít specifický léčebný účinek, nemůže být za něj potravní doplněk zaměňován, neboť ten je pouze pseudoplacebem a jeho účinek je maximálně s placebem srovnatelný. Minimálně z etického hlediska ale není přípustné vydávat za léčbu placebo efekt, který může pacientovi v důsledku uškodit (Wilson AM, Harada R, Nair N, Balasubramanian N, Cooke JP. L-arginine supplementation in peripheral arterial disease: no benefit and possible harm.).
Co tedy dělat s erektilní dysfunkcí?
V zásadě je na to velmi jednoduchá odpověď: nebát se svěřit svému lékaři. Může jít o praktického lékaře, urologa, sexuologa či psychiatra, ale i ostatní lékaři Vám jistě poradí, na koho ve Vašem okolí je možné se obrátit. Sexuologické vyšetření zdravotní pojišťovny hradí, a tak mohou muži (ale i ženy) bez větších nákladů získat kvalifikovanou a objektivní radu ještě dříve, než začnou vydávat peníze za potravinové doplňky, které se tváří jako skutečně účinné léky. Lékař zhodnotí celkový stav pacienta, zjistí, z jakých příčin se u něj porucha erekce vyskytuje, a nasadí léčbu jak primární příčiny poruchy, tak léčbu samotné erekce pomocí účinných léků. Léky první volby jsou PDE-5 inhibitory v tabletové formě.Jedinou jejich absolutní kontraindikací je současné užívání nitrátů – tedy ne obecně onemocnění srdce. Ale i v případě užívání nitrátů je pacientovi s erektilní dysfunkcí možno pomoci. Je tedy evidentní, že „přírodní nemusí vždy znamenat totéž jako „bezpečný“, a zcela jistě ne totéž jako „účinný“ (MUDr. Jaroslav Zvěřina, Sexuologický ústav 1LF a VFN Praha).
(hol), (hoy)
