Polovina osob se srdečním selháním do pěti let od diagnózy zemře

Srdeční selhání je stav, ke kterému dochází, pokud srdce nedokáže dostatečně plnit svou funkci.

Příčin, které mohou vést k poškození či oslabení srdce, je celá řada – patří mezi ně například srdeční infarkt, vysoký krevní tlak, postižení srdečních chlopní, zánětlivé onemocnění srdce, porucha srdečního rytmu nebo vrozené srdeční vady. Všechna tato onemocnění mohou funkci srdce ovlivňovat.

Srdce bývá často přirovnáváno k pumpě, jejímž úkolem je přečerpávat krev v těle. V důsledku postižení této „pumpy“ dochází k hromadění tekutin v těle, což může vést k příznakům srdečního selhání. Příznaky onemocnění se pak odvíjejí od toho, která oblast je postižena – jako příklad lze uvést hromadění tekutin v plicích, které může vést k pocitu dušnosti, v končetinách se pak hromadění tekutin projeví formou otoků.

Se srdečním selháním jsou spojena znepokojivá čísla

Výskyt srdečního selhání je ve vyspělých zemích odhadován na více než 2 % populace, přičemž záchyt nových případů se odhaduje na 0,4 % za rok. V České republice toto odpovídá přibližně 40 000 nových případů ročně!

V dřívějších dobách bylo toto onemocnění jednoznačně fatální, díky pokrokům v diagnostice a léčbě se v dnešní době značná část osob se srdečním selháním dostává do tzv. chronického stadia, se kterým jsou schopni přežívat. Díky této delší době přežití se odhaduje, že od roku 2020 do roku 2030 by se měl výskyt v populaci zvýšit až o 50 %.

I přes všechny pokroky v léčbě je však prognóza tohoto onemocnění stále značně nepříznivá: polovina osob totiž umírá do pěti let od stanovení diagnózy a jen 10 % přežívá deset let. Ještě horší výsledky můžeme vidět u tzv. stadia pokročilého srdečního selhání (někdy také nazývané „konečné stadium“ – jedná se o stadium vyžadující pokročilou specializovanou léčbu). V tomto případě je riziko úmrtí až 50 % během jednoho roku. Podívejte se na video, které toto téma přibližuje z perspektivy konkrétního pacienta. 

Jak si mohu z hlediska srdečního selhání zlepšit vyhlídky?

V první řadě je třeba myslet na prevenci. U některých stavů či onemocnění existuje určité riziko, že se v jejich důsledku časem dopracujete právě k srdečnímu selhání. Pokud se zaměříte na léčbu těchto rizikových faktorů, můžete tím i oddálit nástup vlastního srdečního selhání. Příkladem může být léčba vysokého krevního tlaku nebo cukrovky. V rámci prevence je také vhodné se vyvarovat nadměrného pití alkoholu a kouření. Mezi další rizikové faktory patří i obezita, spánková apnoe, nepravidelný srdeční rytmus, onemocnění srdečních chlopní, určitá virová onemocnění postihující srdeční svalovinu či užívání některých léků.

Pokud se u vás již projeví některé z příznaků srdečního selhání, je nutné začít co nejrychleji jednat – čím dříve je onemocnění diagnostikováno, tím dříve lze také začít s vhodnou léčbou. V dnešní době existuje řada možností, jak lze srdeční selhání léčit – nejčastějším řešením je nasazení určité kombinace léků, v některých případech může být navržená další speciální léčba, zahrnující například různé chirurgické výkony, implantaci speciálních přístrojů, v některých případech je nutná i transplantace srdce. Nicméně v pozdních fázích onemocnění bývají už možnosti ovlivnění dosti omezené, a léčba tak může spočívat především v ovlivňování příznaků se snahou co nejvíce zlepšit kvalitu života nemocného.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že je důležité také dodržování režimových opatření:

• Zanechat kouření,
• sledovat otoky – vznik nových otoků (nejčastěji na nohou) či zhoršení již stávajících otoků,
• pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost (zvýšení váhy v krátkém čase totiž může signalizovat hromadění tekutin v těle),
• dodržovat vhodnou dietu – dbát na zdravý styl stravování, v některých případech je nutné i snížení příjmu soli,
• omezit alkohol, event. také snížit celkový příjem tekutin,
• dbát na přiměřené množství pohybu,
• snažit se redukovat stres.

Ačkoliv došlo v diagnostice i léčbě srdečního selhání již k řadě pokroků, je toto onemocnění i přesto spojeno s poměrně špatnou prognózou. Měli bychom proto dbát na pravidelné preventivní prohlídky, nepřehlížet příznaky srdečního selhání a po diagnóze dodržovat stanovenou léčbu. Stále totiž platí, že čím dřív je diagnóza zachycena a adekvátně léčena, tím lepší může být jeho prognóza.

(viv)

Zdroje a použitá literatura:

https://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2021/01/06.pdf

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/heart-failure/diagnosis-treatment/drc-20373148

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/heart-failure/symptoms-causes/syc-20373142